Kalendárium

Karlštej, foto: www.czechtourism.cz
0:00
/
0:00

Úmrtí českého knížete Jindřicha Břetislava, položení základního kamene Karlštejna nebo vztyčení prvního uzemněného bleskosvodu. Právě těmto výročím věnuje tentokrát pozornost kalendárium.

V polovině června roku 1197 zemřel v Chebu biskup a krátce i český kníže Jindřich Břetislav. Tento synovec druhého českého krále Vladislava se do neklidného období konce 12. století výborně hodil. Měnit strany v mocenských sporech mu vůbec nedělalo problém. Podporoval jej i tehdy téměř všemocný císař Fridrich Barbarossa, který dokonce pražského biskupa proti všem zvyklostem jmenoval říšským knížetem, a biskup se tak stal osobou na českém panovníkovi nezávislou. Barbarossův nástupce pak Jindřicha Břetislava dokonce dosadil na knížecí stolec. Po čtyřech letech vlády, provázené neustálými boji s přemyslovskými příbuznými, Jindřich Břetislav zemřel. Zanedlouho po něm se knížetem stal jeho rival Přemysl Otakar I., pro český stát nastalo období stability a rozmachu.


15. června roku 1754 vztyčil Prokop Diviš první uzemněný bleskosvod na světě. Zájem o podobná zařízení probudila zpráva o smrti petrohradského profesora George Wilhelma Richmanna, kterého při pokusu měřit intenzitu elektrického pole v atmosféře zabil blesk. Jak bleskosvod vypadal, popsal Divišův nástupce na faře v Příměticích u Znojma kněz Pavel Sobotka.

"Ten první bleskosvod vypadal tak, že to byl jakýsi vysoký stožár. Byl vysoký 15 a později 41,5 metru. Na něm byl horizontálně položený železný kříž, jehož konce byly pravoúhle překříženy kratšími železnými tyčemi. Na těchto vzniklých dvanácti zakončeních bylo osazeno jakýchsi velkých dvanáct kovových krabic, kde byly železné piliny a jimi prostupovalo asi čtyři sta ostrých kovových hrotů. Celá ta konstrukce byla třemi řetězy vodivě spojena se zemí. A vlastně to, jak to bylo ukotveno, to si možná ani on sám neuvědomoval, to byla podstata jeho bleskosvodu."

Přímětickým se ale vynález vůbec nezamlouval.

"V době, kdy ten bleskosvod zde byl postaven, tak zde bylo zrovna veliké sucho. Lidé, obzvláště rolníci, si mysleli, že je to kvůli té mašině, oni tomu říkali ďábelská mašina. A tak se proti tomu vzbouřili."

Bleskosvod musel být proto odstraněn. Uvádí se také, že jej rozezlení obyvatelé sami strhli. Diviš se ale nevzdal a vynález později umístil na věž kostela. Bleskosvod nebylo to jediné, čím se Prokop Diviš zabýval a co vynalezl.

"Zabýval se také vlivem elektřiny na živý organismus a s tím spojenou elektroléčbou. Postavil také několik vodovodů, k tomu, že se věnoval hydrotechnickým pracím, vedla ho k tomu správa farského hospodářství.Také třeba vynalezl zvláštní hudební nástroj - denisdor."

Nástroj, jehož název v překladu znamená "zlatý Diviš", dokázal napodobit třeba zvuk harfy, lesního rohu nebo klavíru.


Františku Palackému se kalendárium věnovalo nedávno, přesto se sluší připomenout, že od narození významného historika a politika uplynulo právě 210 let.


Karlštej, foto: www.czechtourism.cz
Taky o Karlštejnu byla už v pořadu zmínka. Před 660 lety byl prý položen základní kámen hradu. Jeho prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu, později byl Karlštejn vícekrát přestavován - v pozdně gotickém nebo renesančním stylu, nejznámější je přestavba architekta Josefa Mockera z konce 19. století, právě díky němu má Karlštejn nynější podobu, Mockerovým dílem jsou třeba typické střechy na karlštejnských věžích.