Výročí uplynulého týdne jsou spojena převážně s tragickými okamžiky české historie: Mnichovskou dohodou, vyhlášením stanného práva či zavražděním svatého Václava. Připomeňme si však místo nich ta výročí končícího týdne, která byla pro české dějiny spíše radostnější.
Zlatá bula sicilská
Dne 26.září před 795 lety byla vydána Přemyslu Otakaru I. Zlatá bula sicilská, co listina českému království zaručovala, přiblíží historik Josef Žemlička. "Ve Zlaté bule sicilské se říká, že volba českého panovníka záleží na domácím prostředí. Další z článků pak uvádí, že království má být zachováno v hranicích, které mu právem náleží, čeští biskupové, tj.biskup pražský a olomoucký, mají být uváděni do úřadu českým králem. Český panovník se má účastnit sněmů v říši pouze tehdy, pokud jsou svolány do míst, která jsou nepříliš vzdálená od českých hranic. Na císařskou korunovační římskou jízdu má český panovník buď vyslat tři sta bojovníků, nebo se vykoupit stejným počtem hřiven stříbra. Listina je základní rámec, v němž se měl legislativně odehrávat vztah mezi českým státem a Svatou říší římskou."
Václav II.
Dne 27. září 1271 se slavnému "zlatému a železnému" králi Přemyslu Otakarovi II. a jeho manželce Kunhutě narodil toužebně očekávaný syn Václav. Jeho dětství však nebylo radostné. Po smrti otce je svým poručníkem Otou Braniborským držen v internaci, zprvu na severočeském Bezdězu, poté v Braniborsku. Až po pěti letech se české šlechtě podařilo následníka trůnu vykoupit. Dopady veznění se ale na králi projevovaly celý život. Byl slabé tělesné konstrukce a trpěl panickým strachem z bouřky a koček. Období jeho vlády je pro české země obdobím prosperity, k čemuž přispěl především nález bohatých ložisek stříbra na území Kutné Hory. Právě z kutnohorského stříbra se na popud krále začaly razit proslulé české groše. Svým druhým sňatkem s polskou princeznou Eliškou Rejčkou podpořil Václav svůj nárok na vládu v Polsku, krátce poté pak pro syna získává i korunu uherskou. Na vrcholu moci jej však dostihla dědičná nemoc posledních Přemyslovců tuberkulóza, které ve svých čtyřiatřiceti letech podlehl. Panovníkovi, kterému se současníci vysmívali, že ani nedokáže uzvednout meč, patřila v tom okamžiku převážná část střední Evropy.
Dne 27. září 1924 se v Náchodě narodil spisovatel Josef Škvorecký. Spolu s ním přišla na svět další významná postava české literatury 20.století - Dany Smiřický, hrdina Škvoreckého děl Zbabělci, Prima sezóna či Tankový prapor. Po okupaci Československa v srpnu 1968 spisovatel emigroval a brzy poté založil se svou ženou Zdenou Salivarovou v kanadském Torontu nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které se specializovalo na vydávání české a slovenské samizdatové a exilové literatury, kde on sám publikoval mnoho svých děl, jako například Mirákl, Nevěsta z Texasu či Hříchy pro pátera Knoxe. Právě posledně jmenovaný titul je dokladem spisovatelovy lásky k často podceňovanému literárnímu žánru - k detektivkám.
Chrám sv. Víta
V roce 1929 byla u příležitosti výročí smrti svatého Václava slavnostně otevřena Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Základy chrámu byly položeny v roce 1344 na místě románské baziliky. Od té doby byl s přestávkami budován různými staviteli počínaje Matyášem z Arassu. V katedrále jsou uloženy české korunovační klenoty a je též místem posledního odpočinku mnohých českých králů včetně svého zakladatele Karla IV.
Dne 25. září uplynulo 101 let od narození Jaroslava Ježka. Hudebního skladatele, který - stejně jako další z jeho velkých oblíbenců W. A. Mozart - odešel předčasně. Jak ale říkali Voskovec a Werich, zůstalo s ním tak už navždy spojeno věčné mládí.
