Proč „zlatá“ a proč „sicilská“?
Před 800 lety získal Přemysl Otakar I. listinu, po které on i jeho předci dlouho toužili, listinu, pro kterou se později vžil tak trochu tajemný název Zlatá bula sicilská. Čím byla významná, jak těžké bylo ji získat a jak se vůbec jméno vzdáleného ostrova dostalo do názvu jednoho z nejvýznamnějších dokumentů českých dějin? Také na tyto otázky odpoví v Historických obzorech Josef Žemlička, přední odborník právě na dobu, kdy v českých zemích vládli Přemyslovci.
„Mohu předeslat, že ten název Zlatá bula sicilská je název až novodobý. To je název, který vzniká až začátkem 20.století. Když hovoří literatura a prameny o tomto dokumenty, především dobové, tak hovoří o ´velkém privilegiu´ nebo ´známém privilegiu z 26.září 1212. Ve své době byl její význam velký, však také Přemysl činil různé kroky, aby ji získal. Možná je třeba zmínit, že ta Zlatá bula sicilská, která se nám hmotně dochovala, je třetí z listin, které zajišťovaly dědičný královský titul a volbu panovníka na domácí půdě. První z těch listin vydal již roku 1198 Přemyslovi Filip Švábský. Druhou listinu vydal roku 1204 soupeř Filipa Švábského, Ota IV.Brunšvický. Tyto listiny se nedochovaly. Víme o nich proto, že tu Filipovu listinu zmiňuje právě ta Zlatá bula sicilská Fridricha II., o té listině Oty Brunšvického víme zase z jednoho papežova přípisu. Takže to byla taková triáda, zachovala se až ta Fridrichova listina a tam se potvrzovalo to, o co čeští panovníci usilovali už dlouho a neúspěšně, o dědičný královský titul a o to, že český král má být volen na domácí půdě a římský panovník má tuto volbu pouze stvrzovat. To byl ten nejpodstatnější výdobytek. Potom je tam ještě řada dalších, nechci říct vedlejších, ale prostě ne tak závažných bodů. Říká se tam, které říšské sněmy má český panovník navštěvovat, je tam i právo českých králů uvádět české biskupy, tj. biskupa pražského a olomouckého, do úřadu, to také předtím náleželo do kompetencí římského panovníka. Dále je tam pasáž, že pokud římský král vyjede do Říma k získání císařské koruny, tak má český panovník vyslat buď 300 ozbrojených jezdců, nebo je vyplatit 300 hřivnami stříbra. A potom ještě nějaké takové drobnější záležitosti, někdy nepříliš jasné, že české království má být drženo v hranicích, které mu náleží, tam ale nevíme konkrétně, o které země se jedná. To je tedy k tomu významu.
Takže význam měla ve své době značný. Jaký význam měla potom pro Přemyslovce nebo třeba později pro Lucemburky?
„Pro Přemysla měla význam značný, kardinální, protože byla jakousi oponenturou pokusu Přemysla svrhnout. Stalo se tak prostřednictvím jeho vyděděného syna Vratislava, ale to asi necháme stranou. V tom zbytku přemyslovského období pak Zlatá bula jakoby ustoupila do pozadí a objevila se na scéně teprve v souvislosti s vymřením Přemyslovců, když se hledalo, podle jakého klíče má být nový český panovník volen. A právě Zlatá bula sicilská a Zlatá bula ulmská z roku 1216 byly privilegii, která potvrdil tehdejší římský král Albrecht, tudíž patřila mezi privilegia zemského rozměru.
Zlatou bulu uvedl znovu velice podstatně do života Karel IV., když v dubnu 1348 vytvořil soubor asi 14 zemských privilegií, které začínají ještě před Zlatou bulou sicilskou, ale i ona je do nich integrována, je do nich přepsána a uznává se za významné zemské privilegium. Ovšem tam ta pasáž o volbě je Karlem IV. rozšířena, upravena, s tím, že pokud by vymřela dynastie, kdo se má podílet na volbě nového krále.“
Pane profesore, vy jste hovořil o tom, že Přemysl Otakar I. byl opravdu rád, že listinu získal a rozhodně nebyl první, kdo něco takového získat chtěl. Jak to bylo těžké, čím si bulu vysloužil?
Kdybychom se přenesli ze středověku do současnosti…co se chystá k výročí vydání Zlaté buly sicilské?
O Zlaté bule sicilské hovořil Josef Žemlička, historik působící na Akademii věd a Univerzitě Karlově.
