Kalendárium
Johann Gregor Mendel, František Josef Gerstner nebo Kamil Lhoták - to jsou některá jména, o nichž bude řeč v dnešním Kalendáriu. Dozvíte se také, kdy v Česku padl teplotní rekord a jakou měl hodnotu. To vše v rubrice Martiny Lustigové.
Před 185 lety se narodil přírodovědec, biolog, augustiniánský kněz a opat kláštera ve Starém Brně Johann Gregor Mendel. Do dějin se zapsal především jako zakladatel nauky o dědičnosti. Jeho význam přibližuje ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál: "Jeho význam je beze sporu v objevení mendelovských zákonů, čili zákonů týkajících se dědičnosti, které byly ve vědeckém světě objeveny až po jeho smrti. Jeho jméno je samozřejmě spojeno i s kulturním zázemím města Brna a jeho historií."
Mendel se věnoval také meteorologii. "Mendel měl velmi dobrý matematický aparát a do svých vědeckých výzkumů o přírodě tento matematický aparát zahrnoval. To bylo velmi důležité, protože v jeho době nebylo běžné, aby se používaly záležitosti kombinatoriky ve výzkumu přírodovědných oborů. Meteorologie byla jeho doména. Většina jeho prací se zabývá meteorologií, předpovědí počasí a důsledky pro tehdejší ekonomiku, pro pěstování rostlin, pro chov zvířat. Meteorologie byla pro něj velmi důležitá, protože se snažil eliminovat různé škody, různé problémy, které by mohly nastat se změnou počasí."
Mendelovy osudy byly spojené s městem Brnem. "Mendel se stal novicem opatství svatých augustiniánů v roce 1843. Byl vysvěcen na kněze a o několik let později se stal opatem, bylo to roku 1868. Podporoval kulturní dění ve městě. Stal se také ředitelem Moravské hypoteční banky v Brně, takže měl velký dosah, nejenom tedy v tom teologickém světě, ale i ve světě intelektuálním, protože podporoval další novice a další kněze při výzkumech a bádáních. Musíme si ještě připomenout, že často kněží byli učitelé, ve školách na Moravě působili většinou jako učitelé filosofie, matematiky, přírodních věd."
Před 175 lety zemřel astronom a matematik František Josef Gerstner, který je znám více jako otec projektu koněspřežky z Českých Budějovic do Lince. Gerstner proslul jako odborník v oboru vodního, mostního i železničního stavitelství. V roce 1807 postavil první parní stroj v Království českém. Naplnění svého projektu první železnice na evropské pevnině, tedy českobudějovicko-linecké koněspřežky, se dočkal až po dvaceti letech. V letech 1825 - 1832 ji vybudoval jeho syn František Antonín.
Gerstner se také zasloužil o vznik českého vysokého učení technického směru. Jeho přičiněním byl totiž Český stavovský inženýrský ústav v Praze, založený v roce 1707, přeměněn na polytechniku s názvem Královské české stavovské technické učiliště. Polytechnika se stala předchůdcem dnešního ČVUT. Gerstner byl jejím profesorem a prvním ředitelem.
Před 95 lety se narodil malíř, grafik a ilustrátor Kamil Lhoták. Přestože byl výtvarný autodidakt, brzy se zařadil mezi přední české výtvarníky. Jeho tvorba se dostala na řadu mezinárodních výstav. Svou malbou zachytil počátky automobilismu a motorismu vůbec, letectví, ale také okouzlující svět balonů a vzducholodí. Typické je pro něj i zobrazení světa pražské periferie. Svými obrázky doprovodil více než stovku knih. Zemřel v roce 1990.
Před 160 lety se narodil cestovatel Josef Kořenský. Cesta kolem světa, K protinožcům, Z Číny oklikami do vlasti - to byly oblíbené knihy našich babiček a dědečků. Josef Kořenský procestoval Evropu od Skandinávie až po Balkán a Itálii. Vydal se do Turecka, za Ural, na Kavkaz i na Sibiř. V letech 1893 - 1894 podnikl první novodobou cestu kolem světa po trase Severní Amerika, Japonsko, Čína, Malajsie, Cejlon, Indie a Egypt. Další putování směřoval do Austrálie, na Nový Zéland i do Koreje. Kromě Jižní Ameriky a polárních krajů byl snad všude. Podílel se na zřízení Národního muzea, ve 20. letech se stal členem Orientálního ústavu. Zemřel v roce 1938.
Před 24 lety padl v České republice dosud platný teplotní rekord. Vůbec nejvyšší teplota vzduchu na území České republiky byla naměřena 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi. Ten den tam teploměr ve standardní výšce dva metry nad zemským povrchem ukázal 40,2 stupně Celsia, o jednu desetinu stupně Celsia více než činil dosavadní rekord, který byl zaznamenán 4. května 1958 v Poděbradech.
