Kalendárium

0:00
/
0:00

Před 40 lety, 27. června 1967, začal IV. sjezd Svazu československých spisovatelů, který dnes nese přívlastek "historický". Třídenní fórum se nečekaně zvrtlo v otevřený protest proti politice vládnoucího komunistického režimu a je považováno za počátek tzv. Pražského jara.

Pražské jaro
Přitom se vlastně vše točilo jen kolem jediného slova a jediné myšlenky - ale silné myšlenky, řekl Radiu Praha spisovatel a dramatik Alexandr Kliment: "Přelom je vždycky trošku velký pojem. Když se něco láme, to znamená, že se něco úplně mění. Tenkrát se tolik ještě nemohlo změnit, ale přece jenom několik statečných lidí vstoupilo do tehdejšího světa jako lidé, kteří chtěli říct důležité slovo: slovo svoboda. Jim, a nám všem chyběla právě tahle věc. Ti lidé, kteří tam vystupovali, se chtěli projevit jako svobodní lidé. A to udělali. A v tom myslím že je velký význam té události, která vlastně otevřela potom vstup do těch všech dalších měsíců, které skončily až tím, čemu říkáme Pražské jaro."


A když už mluvíme o spisovatelích, připomeňme si ještě další dvě výročí tohoto týdne. 29. června 1917 se narodil Josef Kainar. Pracoval i v rozhlase, kde dělal tzv. rozhlásky, ve kterých přístupnou formou seznamoval s děním mladší posluchače. Od roku 1947 se už věnoval jen literatuře. Málo se také ví, že Kainar byl výborný hudebník a hrál na koncertní úrovni na klavír. Také skládal a psal písňové texty, asi nejvíce je ale v oblasti hudby nakonec známá jeho báseň Stříhali dohola malého chlapečka, kterou zhudebnil a nazpíval Vladimír Mišík.

Před 55 lety zemřel básník a spisovatel Fráňa Šrámek, významný představitel generace anarchistických buřičů. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů a snad nejznámějším románem je Šrámkův Stříbrný vítr.


Rovných sto let uplynulo 28. června od smrti průkopníka českého strojírenství Františka Melichara. Začínal skromně. V roce 1878 si v Brandýse nad Labem otevřel dílnu a začal vyrábět secí stroje. Ty nejen vyráběl, ale i zdokonaloval. Je autorem více než dvaceti vynálezů a tak neměl o zákazníky nouzi. Zatímco v roce 1881 vyrobil pouhé tři stroje, o devět let později to bylo už sedm set a na počátku 20. století 3000. Stal se dokonce největším evropským výrobcem secích strojů. A v Brandýse nad Labem byl i starostou.


Jan Hřebejk
Jeho filmy lámou rekordy návštěvnosti v kinech, těší se většinou příznivým kritikám a sbírají minimálně české ceny. Film Musíme si pomáhat jste často zmiňovali jako svůj neoblíbenější v letošní soutěži Radia Praha. Jeho režisérem je Jan Hřebejk, který tento týden oslavil pouhé 40. narozeniny. Natočil devět filmů, některé byli nominované i na amerického Oscara. Největší úspěch ale slavily jeho Pelíšky, které viděl v kinech víc než milion diváků. Ve filmu Horem pádem zase Hřebejk překvapil obsazením spíše komika Jaroslava Duška do role nelítostného rasisty. V černé komedii z roku 2004 ťal poprvé do živé současnosti. Film mu vynesl 12 nominací na Českého dva a čtyři sošky nakonec získal. Čekal takové úspěchy svých filmů?

"Když se do něčeho člověk pouští s ambicí, tak vidí všechno v růžovějších barvách. Pamatuji si, že jsem kdysi četl vyznání spisovatele Vampilova. Říkal, že když začíná psát povídku, tak má pocit, že za ni dostane Nobelovu cenu a nakonec je rád, že ji vůbec dopsal. Tak to je. Já jsem pochopitelně vždycky přesvědčený, že ten film bude nejlepší, který kdy byl natočený, a pak jsem rád, že se tomu alespoň někdo zasměje, tedy pokud je to komedie."

Na čem teď pracujete?

"Já pracuji s Petrem Jarchovským a Ondřejem Trojanem, tedy s tím stálým týmem, na komedii s názvem U mně dobrý. Je to linie filmů, které jsme udělali podle Šabacha - tedy v linii Šakalích let, Pelíšků a Pupenda. Měla by to být komedie z počátku 90. let."


Jubilea slavili tento týden i dva známí zpěváci kteří na scéně působí už desítky let. Helena Vondráčková oslavila se svými fanoušky v Paláci Žofín šedesátku. Připomněla své pěvecké začátky i neslavnější skladby. Na špici českého showbyznysu se drží od roku 1965. Výborně tančí a stepuje, hraje na bonga a klávesové nástroje. Nazpívala více než 1500 písní, prodala na osm milionů desek. Mimochodem, je to právě 15 let, kdy se v pražském Divadle na Vinohradech konala premiéra muzikálu Les Misérables, kde Vondráčková také hrála.

Václav Klaus  (vlevo) a Waldemar Matuška,  foto: ČTK
A 75. narozeniny slaví Waldemar Matuška, kterého přijal na Hradě Václav Klaus a předal mu Čestnou plaketu prezidenta republiky. Původně vyučený sklář Matuška letos oslavil půl století svého působení ve světě populární hudby. Úspěch u posluchačů mu v 60. letech přinesl i dva Zlaté slavíky a svůj herecký talent uplatnil v řadě filmů. V roce 1986 přesídlil na Floridu, odkud se však do Česka pravidelně vrací. U příležitosti narozenin připravil šňůru koncertů a vyšlo mu také dvojalbum největších hitů Slavík z Madridu a stejnojmenné DVD. Už po pouhých dvou týdnech prodeje dostal zlatou desku.


Karel Gott,  foto: ČTK
Jeden rok má za sebou muzeum Gottland, které vzniklo v býbalé vile českého zpěváka Karla Gotta. Ten při téhle příležitosti zasadil strom - višeň sakuru. S úsměvem zareagoval i na připomínky, že muž má za svůj život zplodit syna, zasadit strom a postavit dům. Gott má totiž tři dcery, ale synovi se nebrání. Muzeum je docela úspěšné. V příštích dnech tu přivítají dvacetitisícího návštěvníka. A co v něm můžete vidět - například Gottovy obrazy, jeho ceny, samozřejmě písně, desky a řadu dalších věcí.