Kalendárium
Vyhlazení obce Ležáky, poprava generála Aloise Eliáše, ale také první hra Divadla Járy Cimrmana nebo slavná penalta Antonína Panenky - to je pestrá škála témat, o kterých je řeč v dnešním Kalendáriu. Připravila ho Martina Lustigová.
Před 65 lety byl popraven generál Alois Eliáš. Za první světové války se dostal na východní frontu v uniformě rakouské armády, byl zajat a další válečné roky strávil v legionářské uniformě na východní frontě. Za první republiky zůstal v řadách branné moci. V dubnu 1939 se stal předsedou protektorátní vlády. Pokračuje historik Jan B. Uhlíř:
"Hlavním úkolem, který si vytýčil, bylo zpomalovat německý tlak a bránit maximálně českou půdu, český národ vůči tomu všemu, co se tehdy dělo od 15. března 1939. Eliáš od počátku stál i u zrodu odboje, to znamená toho vojenského odboje - Obrany národa, byť tedy nebyl přímo v čele této skupiny, tak měl samozřejmě informace o všem, co jeho kolegové z armády podnikají v rámci protinacistické rezistence. A pokud se týče jeho zapojení do odboje, tak on v podstatě od srpna, od září 1939 byl už i skrze vysílačky ve spojení s naším exilem, ať to byla Francie, posléze i Londýn. A až do srpna 1941 tady v podstatě jednal v dorozumění s Edvardem Benešem. A o tom se málo mluví. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byl na podzim 1941 zatčen, odsouzen k trestu smrti a posléze 19. června 1942 v rámci represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha popraven. Zdůrazňuji jednu věc: generál Alois Eliáš byl jediným ministerským předsedou zemí okupované Evropy, který byl v době druhé světové války popraven."
Před čtyřiceti lety odehrál soubor Divadla Járy Cimrmana před publikem svou první hru. V hledišti zasedli příbuzní a známí herců, ale především vedení Státního divadelního studia, které mělo obsah hry Akt posoudit. Oficiální premiéru pak na stejném místě, v pražské Malostranské besedě, předvedl soubor o čtyři měsíce později - 4. října 1967. Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem tehdy netušili, jak úspěšné jejich divadlo bude:
Zdeněk Svěrák: "Není pravda, že jsme věděli, že nás to bude živit. To věděla jenom režisérka Helena Filipová, která vždycky, když jsme zlobili, Láďa třeba po Malostranské besedě vevnitř jezdil na kole, on byl tenkrát takovej dětina, říkala: ´Pánové, vy to zlehčujete. Nezapomeňte, že se tím budete jednou živit.´ A my jsme to brali jako legraci."
Ladislav Smoljak: "Dokonce říkala: ´Vy budete jednou slavní.´"
Zdeněk Svěrák: "Taky říkala, jo?"
Ladislav Smoljak: "To říkala."
Rodák z bavorského podhůří Alp přišel do Čech roku 1678 spolu se svými pěti bratry. Zatímco ostatní se později vrátili zpět do Německa, Kryštof Dientzenhofer zde zůstal a okolo roku 1685 se přestěhoval do Prahy, kde brzy dostal první zakázky. Nejprve se uplatnil jako pevnostní stavitel, ale brzy se pouštěl do přestaveb i staveb kostelů, klášterů a domů.
Před 50 lety zemřel malíř a grafik František Kupka. Studoval na akademii v Praze a ve Vídni. V roce 1895 odjel do Francie, kde se usadil. Za první světové války se účastnil protirakouského odboje i bojů na Sommě. Po návratu krátce působil na ministerstvu obrany. V roce 1919 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění. Brzy se ale vrátil do Francie. Byl průkopníkem nefigurativní malby, patřil k zakladatelům "orfismu".
Do historie českého a československého fotbalu se zapsal 20. červen 1976. Českoslovenští fotbalisté tehdy v Bělehradě vybojovali po penaltovém rozstřelu ve finálovém zápase proti týmu NSR titul mistra Evropy. Proslavenou se stala zejména rozhodující penalta Antonína Panenky, který poslal míč pomalým obloučkem doprostřed branky, zatímco západoněmecký brankář Sepp Maier se vrhl k levé tyči.
