Kalendárium
Marshallův plán a jeho odmítnutí, výročí úmrtí Karla Farského nebo Vlasty Průchové - to jsou jen některé události, které pro dnešní Kalendárium vybrala Martina Lustigová.
"Československo zaujalo k nabídce účastnit se jednání o spoluúčasti na této pomoci velmi vstřícný postoj, s určitou nadějí, že taková pomoc, ať už finanční, technologická nebo materiální, by byla velkým ziskem pro československé národní hospodářství po roce 1945. Kupodivu, byť si byli vědomi toho politického vyznění z hlediska své ideologie, svého programu - kupodivu nebyli proti účasti ani českoslovenští komunisté, kteří ve vládě měli zásadní většinu, měli svého předsedu vlády a měli na důležitých resortech své lidi. Byli si vědomi otázky hospodářské obnovy a toho, že možnosti Československa obnovit svou ekonomiku vlastními silami nejsou velké a že americká pomoc by byla velká vzpruha a silná injekce."
Československý postoj se ale velice rychle změnil. Komunisté reagovali na mínění Sovětského svazu. 2. července 1947 odešel sovětský ministr zahraničí Molotov z jednání s britskými a francouzskými partnery.
"Ale ještě i po tom Molotovově odchodu tady nebyly náznaky nebo zásadní podněty, které by měly měnit koncept československé účasti na těch přípravných jednáních. Ta proměna přišla velmi náhle. Bylo to během několika dní, v podstatě mezi 5. a 8. červencem se radikálně změnil postoj SSSR a změnil se i postoj z hlediska účasti států, které patří do sovětské sféry vlivu, tedy zejména polské a československé delegace. Poláci se sami vzdali účasti. Ale Čechoslováci až, dalo by se říci, do návštěvy československé vládní delegace v Moskvě a při jednání se Stalinem ve dnech 9. a 10. července měli představu, že ta účast, když už není tolik vítaná, že by aspoň mohla být taková, že by se Čechoslováci zúčastnili toho zahájení, případně že by pod dojmem změny sovětského postoje tu konferenci po zahájení jednání opustili. Ale byla to samozřejmě otázka vnímání Sovětů, kteří chápali Marshallův plán jako ekonomické vytlačení ze sféry vlivu. Sověti se samozřejmě obávali průlomu do té sféry vlivu tím, že by se na americké pomoci podílely právě státy ze střední Evropy - jako bylo například Polsko nebo Československo."
10. července 1947 československá vláda odvolala svou účast na pařížské konferenci, která se Marshallovým plánem zabývala.
Před čtyřmi lety, 13. a 14. června 2003, Češi hlasovali v historicky prvním referendu. Rozhodovali o přistoupení České republiky k Evropské unii. K urnám přišlo 55,21 procenta oprávněných voličů a z nich se 77,33 procenta vyslovilo pro vstup do EU. Proti bylo 22,67 procenta účastníků referenda. Aby se toto referendum vůbec mohlo konat, byl přijat jednorázový ústavní zákon.
Před 80 lety zemřel teolog Karel Farský, spoluzakladatel Církve československé husitské a její první patriarcha (1924 - 1927). Karel Farský se narodil v roce 1880 na Semilsku, po studiu teologie působil jako římskokatolický kněz a učitel náboženství. V roce 1920 se stal spoluzakladatelem Církve československé. V roce 1924 byl zvolen prvním patriarchou církve, kterou budoval na tradicích české reformace s důrazem na husitství. Církev se několikrát přejmenovala, její dnešní název zní Církev československá husitská.
Před rokem zemřela jazzová zpěvačka Vlasta Průchová. Během své více než půlstoleté kariéry vystupovala s řadou špičkových orchestrů a muzikantů. Účinkovala s orchestrem Karla Krautgartnera, doprovázely ji i orchestry Karla Vlacha nebo Ferdinanda Havlíka. Zpívala duety s Karlem Hálou, Milanem Chladilem i s mladým Karlem Gottem. S velkým úspěchem také vystupovala s Junior Triem, kde vedle jejího syna Jana Hammera hráli Miroslav a Alan Vitoušovi, všichni tři budoucí špičkoví jazzoví instrumentalisté a skladatelé. Za přínos české kultuře obdržela v roce 2003 od prezidenta Klause medaili Za zásluhy 2. stupně.
Po válce byl zatčen a obviněn z kolaborace pro svou účast v protektorátní vládě a 14 měsíců byl vězněn. Po propuštění mu byl vystaven doklad o národní spolehlivosti. V roce 1946 zemřela Bubnova žena a o dva roky později se synem Adamem odešel do Rakouska. Mikuláš Bubna zůstal ve Vídni, kde se podruhé oženil. Zemřel v roce 1954. Jeho syn Adam Bubna-Litic se po roce 1989 vrátil do vlasti a v restituci mu byl vrácen zámek v Doudlebech.
