Ministr Martin Dvořák: Po dvaceti letech od referenda jsou Češi pragmatičtí Evropané
Před dvaceti lety - 13. a 14. června 2003 hlasovali Češi drtivou většinou (77 %) pro vstup do EU. A jak by hlasovali dnes? Setrvání v unii by podpořilo 63 procent. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM.
Pro přijetí eura v Česku je nyní necelá pětina lidí. Stejně jako referendum o vystoupení z EU, tak ani přijetí eura teď není v Česku na pořadu dne. Češi jsou v postoji vůči EU spíše optimističtí, takový názor vyjádřilo 56 procent dotazovaných.
Ministr Dvořák: Zkušenosti z Ameriky a Blízkého východu mě naučily naslouchat
Jak se na současné postoje i na historické hlasování dívá Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti?
Ten svou politickou kariéru zahájil jako vězněný disident v roce 1989. Poté, co působil jako první postkomunistický primátor Hradce Králové ve východních Čechách, se na několik let zapojil do dočasné správy Kosova při OSN. Později se stal členem mezinárodních rekonstrukčních týmů v Iráku. Poté strávil téměř dvě desetiletí na diplomatických postech ve Washingtonu, New Yorku a Kuvajtu, než se v roce 2021 stal náměstkem ministra zahraničních věcí.
Letos se stal ministrem pro evropské záležitosti. "Přijít zvenčí může být výhoda," říká Martin Dvořák a vysvětluje, že zkušenosti z Ameriky a Blízkého východu ho naučily trpělivosti a ochotě naslouchat, než začne vyjednávat.
Tyto dovednosti se při často frustrujícím a zdlouhavém jednání v institucích EU, zejména v Evropské radě, více než hodí. Chápe, proč mohou mít někteří Češi skeptický pohled na celý evropský projekt, ale upozorňuje, že většina z nich stále považuje členství v EU za dobrou věc.
Od počátku byla česká společnost bombardována euroskeptismem
Výsledkem referenda konaného 13. a 14. května 2003 bylo jednoznačné "ano" pro členství České republiky v Evropské unii. Více než 77 procent voličů podpořilo vstup do unie, který se nakonec uskutečnil v roce 2004. Při pohledu zpět Dvořáka nepřekvapil ani výsledek referenda, ani následný pokles popularity EU:
"Od samého počátku, hned po slavnostním podpisu přístupové dohody, byla česká společnost bombardována euroskeptickým narativem. Říkali nám, že někde v Bruselu jsou lidé, kteří se nás snaží donutit přijmout nepopulární a jednoduše hloupá rozhodnutí."
Podle ministra Dvořáka byl tento druh populistického poselství opakovaně využíván k získávání vnitropolitických bodů a dokonce k vítězství ve volbách. Faktem však zůstává, že většina Čechů si stále přeje být součástí sjednocené Evropy, což platí zejména pro mladou generaci. Jak ukázal průzkum pro Seznam z roku 2022, více než 70 % Čechů do 30 let je s členstvím v EU spokojeno a "Czexit" je pro ně vesměs nemyslitelný.
"V den svatby také milujete svou nevěstu snad na 100 procent. Po dvaceti letech soužití s ní může vaše bezvýhradná láska také klesnout třeba i na padesát procent," směje se ministr Dvořák a dodává, že to neznamená, že se chcete rozvést.
Zájem Čechů o evropské volby je nejnižší v EU
Češi jsou však v mnohém skeptičtí. Jejich zájem o příští evropské volby je přesně rok před hlasováním nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu Eurobarometr, které představil Evropský parlament.
Celkově se podle průzkumu v unijních zemích o volby zajímá 56 procent voličů, což je o šest procentních bodů více než rok před minulými volbami. V Česku je to 27 procent, na Slovensku ještě o procento méně. Téměř tři čtvrtiny lidí jsou přitom přesvědčeny, že činnost EU má dopad na jejich každodenní život. Mezi Čechy je lidí s tímto názorem nadprůměrných 74 procent.
Lidé půjdou volit nové europoslance začátkem června 2024. Vybírat budou členy více než sedmisethlavého sboru, v němž má Česko 21 zástupců. Volby budou mít vliv i na výběr nového šéfa Evropské komise, v němž však mají konečné slovo lídři členských zemí.
Za největší současný úspěch evropského bloku považují jeho obyvatelé podporu Ukrajiny, kterou oceňuje 69 procent lidí. V Česku je podpora země napadené Ruskem na druhém místě s 53 procenty spokojených. Více Čechů (59 procent) považuje za hlavní úspěch EU ochranu demokracie.
