Kalendárium
Alice Masaryková, Alexander Dubček nebo Josef II. - mimo jiné tyto postavy a jejich činy připomíná dnešní vydání Kalendária. Připravila ho Martina Lustigová.
29. listopadu 1966 zemřela dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková. Historik Radovan Lovčí připomíná, že nebyla jen "dcerou svého otce", ale především předsedkyní Československého červeného kříže.
"Byla osobou, můžeme říci, vyloženě workoholickou. Byla velice pracovitá, takže rozhodně se nejednalo o osobu, jež by zastávala nějakou funkci a byla jenom postavou reprezentativní. Naopak Červenému kříži dávala veškerý svůj volný čas. Ten čas dělila mezi svého otce, protože její matka Charlotta Masaryková byla těžce nemocná, zemřela roku 1923, a po ní Alice zastávala úlohu první dámy státu, přičemž už před rokem 1923 byla jakousi zastupující první dámou; vedle toho se ještě velice angažovala v Červeném kříži. V podstatě se dá říci, že to byla žena bez volného času. Organizovala celou řadu schůzí, iniciovala zcela nové projekty, angažovala se v mezinárodním ústředí Červeného kříže, takže byla i iniciátorkou mnoha významných konferencí a kongresů ve světě a některým dokonce předsedala. Málo se to ví, bohužel Alice má tu smůlu, že je to žena ve stínu svého slavného otce. V sociální oblasti a vůbec v Červeném kříži odvedla veliký kus práce, podařilo se jí společně se spolupracovníky vybudovat třetí největší Červený kříž ve světě. Do jeho činnosti se v českých zemích a na Slovensku zapojil téměř jeden milion obyvatel, ale jak říkám, je to věc málo známá, někdy dokonce dějepisci opomíjená, protože Alice je často líčena především jako ta první dáma ve stínu svého otce. A není tomu tak. Kdybychom ji hodnotili samostatně bez ohledu na T. G. Masaryka, tak bychom mohli říci, že to je jedna z nejvýznamnějších pracovnic Červeného kříže ve 20. století ve světě vůbec."
27. listopadu 1781 císař Josef II. rozhodl o zrušení klášterů, které nepečují o nemocné nebo se nezabývají vyučováním či vědou. Majetek zrušených klášterů měl být na základě císařova rozhodnutí sekularizován. Řeholníci mohli například přestoupit do jiného nezrušeného kláštera, pokračovat v řeholním životě mohli i v zahraničí.
U příležitosti 200. výročí prvního provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby dala přesně před deseti lety Česká národní banka do prodeje pamětní stříbrné dvousetkoruny. Mince mají průměr 31 milimetrů a byly zhotoveny podle výtvarného návrhu akademického sochaře Ladislava Kožáka. Na jejich rubové straně je zobrazena postava troubícího anděla letícího nad venkovským kostelíkem na pozadí noční oblohy s hvězdami a kometou a nápisy Jakub Jan Ryba a Česká mše vánoční 1796 až 1996, zatímco na lícní straně stylizovaný státní znak České republiky doplněný názvem státu. V běžné kvalitě a s vroubkovanou hranou jich bylo vyraženo 25.000 kusů a ve špičkové kvalitě, s leštěným polem, matným reliéfem a hladkou hranou 2500.
