Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

V kalendáriu připomeneme historii pražského groše nebo založení PEN klubu. Mimo to vám položíme také otázku, která prověří vaše znalosti české literární klasiky.

Pamatujete si, kdo byl ten pán od něhož babička Boženy Němcové dostala stříbrný tolar, který nosila na krku? Kdo byl oním záhadným mladým a krásným pánem s rourkou, kterou je daleko vidět kde a kdo co dělá?

Josef II.
Pokud ne, tak připomeňme, že babička, když se s ním rozloučila, mohla říci, že mluvila s Josefem císařem. Historie si Josefa II. připomíná především pro dvě z jeho nesčetných reforem, patentů a nařízení - toleranční patent a zrušení nevolnictví. Nejstarší syn Marie Terezie, který v osobním životě příliš štěstí neměl, zemřel v únoru roku 1790, po desetiletí samostatné vlády.

Pánbůh mu dlouhého panování, za něž se podle Babičky lidé modlili, nedopřál.


Před 710 lety došlo v českých zemích k důležité mincovní reformě. Slovo má numismatik Jiří Militký:

"K tomu velkému předělu v českém mincovnictví dochází v roce 1300, kdy se ta mincovní výroba po určitou dobu odchyluje od hlavního sídelního města Prahy. Souviselo to s tím, že na konci 13. století byly v Kutné Hoře objeveny velmi bohaté zásoby stříbra, a proto byla hlavní zemská mincovna přenesena do Kutné Hory. S tím byla spojena právě ražba zcela nového nominálu, v té době evropsky ojedinělého. Stalo se tak v roce 1300, za vlády krále Václava II., kdy byl zaveden Pražský groš. Ten Pražský groš je nepochybně nejslavnější česká mince, která velmi výrazně zasáhla do peněžního oběhu nejen českých zemí, ale celé střední Evropy, Německa a dále potom na východ až do Ruska, takže ten groš opravdu obíhal po strašně velkém území. On byl s přestávkami ražen také velice dlouho, od roku 1300 až do roku 1547. Je to tedy nejslavnější česká mince, která nese v názvu Prahu, ovšem ražena v Praze nebyla. Existují názory, že možná právě ty nejstarší emise v roce 1300 mohly být raženy ještě v pražské mincovně, nicméně nemůžeme to spolehlivě doložit."


Před 85 lety vznikl Československý PEN klub, jako jedno z prvních zahraničních center mezinárodního PEN klubu založeného ve dvacátých letech ve Velké Británii. Jeho prvním předsedou se stal spisovatel Karel Čapek. V čele PEN klubu později stanul i František Langer nebo Jiří Mucha. Sdružení dbá na dodržování svobody slova a tisku, působí i v zemích s totalitními režimy a pomáhá např. tamním spisovatelům. Jeho současný předseda Jiří Dědeček uvedl:

"Pomáháme tamním literátům, novinářům, překladatelům...Založili jsme za tím účelem tzv. Knihovničku PEN klubu, která funguje tak, že nejprve jedeme do té země, přivezeme jim ve spolupráci s Člověkem v tísni nějakou pomoc, odvezeme si rukopis, ten rukopis tady necháme přeložit, vydáme ho v Knihovničce PEN klubu a zase se ho pokoušíme pašovat zpátky do té země."

Na památku svého zakladatele uděluje PEN klub především českým literárním tvůrcům Cenu Karla Čapka. Toto ocenění za mimořádné dílo už získal např. Günter Grass, Ludvík Vaculík nebo Arnošt Lustig.