Za padělky do vroucího oleje

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích najdete výstavu, která je věnována padělkům. Dozvíte se, kde se padělky vyráběly a jak přísné byly tresty. Padělatelé se dokonce házeli do vroucího oleje.

Padělání peněz - druhé nejstarší řemeslo. Název vystihuje skutečnost, že se peníze padělají od doby, co existují. Už první státní mincovna na světě, založená ve druhém století před naším letopočtem v Číně, musela zavést opatření proti padělání.

Počátek mincovnictví u nás se připisuje Keltům. První české peníze pak byly stříbrné denáry v desátém století. Z kvalitního stříbra je razili Přemyslovci. Pak se objevily groše, tolary a v roce 1892 přišla korunová měna. Řadu padělků si návštěvníci Jihočeského muzea mohou prohlédnout hned vedle originálů, například i padělky anglické libry vyráběné za války v koncentračním táboře Saxenhausen. Jak prozradila v rozhovoru pro Radio Praha kurátorka výstavy a numismatička muzea Eva Hyndráková, padělatelé z dávné historie však známi příliš nejsou.

"Málokdy se dochovala padělatelská dílna jako celek, natož konkrétní osoba."

Dochovaly se alespoň zbytky padělatelských dílen?

"Občas ano, docela pěkný příklad je v Koněpruských jeskyních na Berounsku v jeskyni Mincovna. Byla takto nazvána právě proto, že v ní byla objevena padělatelská dílna z 15. století."

Jak se pachatelé trestali, když se na ně přišlo?

"Tresty byly poměrně tvrdé. Už v těch prvních dobách bylo usekávání rukou. Vyhnanství bylo z těch mírnějších. Velmi často se za padělání upalovalo, bylo i vhazování do vroucího oleje. Z těch mírnějších trestů v novějších dobách potom cejch na tvář."

Vyplatilo se ale udavačství. Například v nařízení z 19. století najdeme, že ten, kdo udá padělatele, i kdyby byl jeho komplicem, dostane 10.000 zlatých a záruku anonymity. Jaká byla vlastně kvalita padělků ve středověku?

"Vzhledem k tomu, že se padělky vyráběly z méně kvalitních kovů, z mědi nebo olova, tak se jich moc nedochovalo. Ten kov samozřejmě podléhá rychlejší zkáze."

Pokud byly padělky dobré, byla šance, aby laik poznal, že se jedná o padělek?

"Musíme si uvědomit, že se padělaly relativně běžné mince, takže lidé už měli představu, jak ta mince má vypadat. Pokud měl padělek kvalitní razidlo, potom se to poznalo jedině na tom kovu. To padělatelé řešili tím, že ho potáhli tenkou vrstvou stříbra, takže mince vypadala opravdu jako originál, do té doby něž se stříbro setřelo. Ale většina padělků nebyla tak kvalitní jako originály a při bližším pohledu se to dalo poznat."

Co dalšího uvidí návštěvníci výstavy kromě padělků?

"Kromě padělků mincí a bankovek jsme připravili ještě ukázku technických postupů. Uvidí tam například štočky připravené pro padělky bankovek, které máme zapůjčené z Muzea Policie ČR. Jsou tady i ukázky různých nařízení a zákonů, které padělatelství postihovaly a návštěvník, pokud bude mít čas číst, tak tu najde i několik zajímavých příběhů, které se k padělatelství vztahují."

Ze středověku je znám případ, že jakýsi pan Oldřich Fifka z Vydří a na Kameni měl vyrábět falešné peníze. Případ se dostal v 15. století až k soudu, ale chyběly důkazy. Pravda se ukázala až o 400 let později. V roce 1858 majitel hradu Kámen při přestavbě našel v zasypaných sklepích stroje k výrobě mincí.

Návštěvníci mohou na výstavě nahlédnout i do protokolů odsouzených nebo nařízení o kontrole bankovek. Dozví se také, že padělání měny za účelem poškození nepřátelské ekonomiky patřilo mezi často používanou válečnou taktiku, kterou využil například Napoleon. Kvůli potírání penězokazectví zřídila v druhé polovině 19. století americká vláda Tajnou službu, dnešní CIA, v Evropě to byla ve 30. letech 20. století Mezinárodní kriminálně policejní komise - Interpol.

Dnes se v Česku nejvíc padělají pětistovky a tisícikoruny. Za rok 2010 byly zadrženy padělky v hodnotě pěti miliónů korun. Lidé jsou vynalézaví. Například žena a její syn z Jindřichohradecka dodali bankovkám ochranný proužek stříbřenkou na komínové roury a lesklý proužek dodělali lakem na nehty spolu s hlavou Františka Palackého, který je ve vodotisku.