Kalendárium

V dnešním Kalendáriu si připomeneme výročí narození Karla Havlíčka Borovského nebo otevření pražského Divadla Na Fidlovačce. A chybět nebudou ani zajímavosti - dozvíte se například to, odkdy poddaní nemuseli odebírat panské pivo a pálenku. Kalendárium připravila Martina Lustigová.

225 let nás dělí od vydání patentu o zrušení tuhého poddanství, tedy nevolnictví. Poddaní získali například právo uzavírat manželství bez svolení pána, mohli svobodně opouštět panství, na kterém žili, mohli posílat své děti vyučit se řemeslu nebo na studia. Stali se osobně svobodnými lidmi, nicméně robota zůstala i nadále zachována. A pro zajímavost: poddaní už nemuseli odebírat panské pivo a pálenku.

---

Před 185 lety se narodil Karel Havlíček, řečený Borovský. Podle historika Vratislava Doubka je málo osobností české politiky a žurnalistiky 19. století, které si zaslouží připomínku jako právě Karel Havlíček. Proč?

"Společně s Palackým je mužem, na němž stála proměna české politiky a politického myšlení v Čechách. Zatímco u Palackého jako otce národa se rozumí samo sebou, že je to persona důležitá, Havlíček je trochu v pozadí jako enfant terrible české politiky, ale on má nemenší zásluhy. Nejenže byl společně s Palackým tvůrcem politického programu, ale jeho role byla osobitá, byla ojedinělá ještě v jednom směru. Havlíček formuloval zásady české politiky, ale on je navíc dokázal skvělým způsobem popularizovat, on je přibližoval čtenářům, on z politiky dělal předmět veřejné diskuse, dělal z ní předmět, o němž se debatovalo, představoval, prezentoval jednotlivé pojmy. Proto byly jeho Národní noviny, jeho Slovan, tak dlouho po generace uchovávány - ne z piety, ale protože ty pojmy byly zajímavé a v Havlíčkově výkladu byly poutavé a originální nejen pro 40. a 50. léta, ale i mnohem později. Takže Havlíčka je možno v tomto širším kontextu české politiky a české žurnalistiky označit jako tvůrce širokého pojetí politiky a jako, řekl bych, popularizátora politiky jako takové."

---

Před 85 lety bylo otevřeno Divadlo Na Fidlovačce. Na vlastní náklady ho dal postavit jeho první ředitel Stanislav Langer. Na zděné podezdívce vyrostlo dřevěné divadlo, kterému se začalo říkat Tylovo. K slavnostnímu otevření v listopadu 1921 byly zvoleny právě dvě hry Josefa Kajetána Tyla: Drahomíra a fraška se zpěvy Fidlovačka. Ve 20. letech se divadelní soubor soustředil především na operety. V průběhu příštích desetiletí divadlo měnilo nejen zaměření, ale také názvy. V roce 1976 pak tamní divadelní život utichl zcela. Provoz divadla byl obnoven až v roce 1998 a jak jinak než hrou Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.

---

Před 55 lety zemřel český historik a politik Zdeněk Václav Tobolka. Politického života se aktivněji účastnil od roku 1906, a to v řadách mladočeské strany. O pět let později zasedl v poslaneckých lavicích Říšské rady. Po vzniku Československa byl prvním ředitelem parlamentní knihovny, ve 20. letech se stal prvním docentem knihovnictví na Karlově univerzitě. Ve 30. letech vydal pětisvazkové Politické dějiny československého národa od roku 1848 až do dnešní doby.

---

Pozapomenutou předehrou událostí roku 1968 byla demonstrace, na které 31. října 1967 studenti ze strahovských kolejí protestovali proti potížím s dodávkou elektřiny. Projev nevole, organizovaný pod dvojsmyslným heslem "Chceme více světla", si ale státní moc nenechala líbit. Demonstraci rozehnali příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Při brutálním zásahu nechyběly obušky ani slzný plyn. Příslušníci pronásledovali studenty až do pokojů a pro řadu z nich skončila celá akce pobytem v cele.

---

Je to už celé tři roky, co se obchodníci i zákazníci v České republice museli rozloučit s desetníky a dvacetníky. Drobné mince, které v té době už často zůstávaly u pokladen ležet bez povšimnutí, dnes chybí hlavně hráčům mariáše. I když zdaleka ne všem - správní mariášníci se totiž drobnými mincemi ze slitiny hliníku a hořčíku, pořádně předzásobili.