Kauza Gripeny v Česku odložena
Vyšetřování údajných úplatků při pronájmu švédských stíhacích letounů Gripen pro českou armádu skončilo. Tato mezinárodní kauza se tak už po druhé nedostala do cílové rovinky. Policie zřejmě nenašla dostatek důkazů, aby mohla někoho obvinit.
O odložení případu informoval mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek:
"Protikorupční policie odložila prověřování údajných úplatků v kauze Gripeny. My nadále se touto věcí již nebudeme zabývat."
Údajnou korupcí v kauze Gripenů se zabývala i organizace Transparency International. Podle ředitele její české pobočky Davida Ondráčky takový závěr policie spíše čekali:
"Zejména proto, že nikdo ze zainteresovaných evidentně nezačal otevřeně mluvit, a tím pádem se policie de facto neměla příliš čeho chytnout. Nešťastné je, že my se od policie dozvíme pouze to, že kauzu odkládá, ale už se nedozvíme, zda skutečně prověřovala, jaké udělala úkony, jestli byla něčemu na stopě a potom třeba nesehnala důkaz. Tady pak mohou být spekulace o tom, že celá věc mohla být vlastně odložena už od samého začátku a že se reálně nevyšetřovalo."
Podle serveru Aktuálně.cz kauzu Gripenů potkal stejný osud na počátku tisíciletí, kdy sice detektivové konstatovali, že se při dojednávání pronájmu stíhaček uplácelo, avšak viníky nelze usvědčit. Druhé kolo českého vyšetřování rozjely podle Aktuálně.cz úřady v zahraničí, které do Prahy poslaly řadu důkazů. Mimo jiné fax lobbisty Alfonse Mensdorffa-Pouillyho, v němž urguje zaslání peněz určených mimo jiné pro dvacítku českých politiků a úředníků. O faxu informovala před časem švédská veřejnoprávní televize. Ani tento dokument ale k obvinění nevedl, píše Aktuálně.cz s tím, že jména lidí, pro něž měly být úplatky ve výši tří miliard korun určeny, na faxu ani uvedena nebyla.
Nutno podotknout, že kauza Gripenů ještě úplně nekončí. Dál se jím zabývají švédské a britské orgány i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Britská policie vyšetřuje jejich dodavatele stíhaček a zaměřuje se na jeho aktivity v zemích střední Evropy. Podle Ivety Jordanové z nevládní organizace Růžový panter by vyšetřování zahraničních orgánů mohlo být úspěšnější:
"Švédové a Američané mají lepší, hmatatelné výsledky. Ještě tedy uvidíme, s jakým závěrem celá kauza jednou skončí. Myslím, že v této chvíli se nedá předvídat vůbec nic. Velice záleží na tom, jaké nové důkazy se ve všem objeví, jak budou vyhodnocovány a jak se celá ta chobotnice rozkryje dál. To bude pro všechny velké překvapení, domnívám se."
Připomenu, že smlouvu o nákupu Gripenů za více než 60 miliard korun schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda Vladimíra Špidly od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila. Česko si ale nakonec na deset let od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů.
