Kde čeština ožívá hrou. Ve Stockholmu vznikla škola, která mění výuku v zážitek

Ve Stockholmu vznikl projekt, který propojuje český jazyk, kreativitu a komunitu způsobem typickým pro Skandinávii – citlivě, hravě a s hlubokým respektem k dětem. Českou školu Stockholm založily tři ženy: Magdalena Whiteman, Petra Lorentzon‑Staňková a Eva. Poslechněte si nový díl podcastu "České školy v zahraničí: víc než výuka". 

„První byly maminky, které chtěly rozvíjet češtinu u svých dětí. Hledaly učitele a tak vznikl kurz Čeština hrou,“ říká Magdalena. Z původních setkání jednou za 14 dní se postupně stala škola, která dnes funguje na české ambasádě a nabízí pravidelnou výuku i prostor pro setkávání rodin.

Severský přístup: méně stresu, více radosti

Foto: Magdalena Whiteman

Švédské školství je známé důrazem na vícejazyčnost, respekt a hravost. Přesně to se promítá i do výuky češtiny.

„Skandinávie působí jako méně stresu a více radosti. Děti mají prostor objevovat, tvořit, být venku,“ vysvětluje Petra. Místo testů přichází hry, projekty, práce s emocemi a kontextem. Děti se neučí jen česky — mluví česky o světě.

Tradice v novém světle

Pro děti, které vyrůstají ve smíšených rodinách, jsou české zvyky často úplně nové. A někdy i překvapivé.

„Největší šok je Mikuláš s čertem a velikonoční pomlázka. Švédové bývají zaskočení, že něco takového existuje,“ směje se Petra. Velkou roli hrají i české pohádky — pro děti, které znají hlavně Pippi Dlouhou punčochu, jsou příběhy s princeznami úplně jiný svět.

Foto: Magdalena Whiteman

Hudba, tvořivost a momenty, které stojí za to

Magdalena do výuky přináší své umělecké zázemí. „Volnost, kreativita a improvizace — to je to, co mi umění dalo nejvíc,“ říká. Děti zpívají, tvoří, hrají si, sdílejí emoce. A právě v těchto chvílích podle ní vzniká skutečné učení.

„Když dítě vytvoří větu, která zní jako od rodilého Čecha, říkám si: jo, tohle má smysl.“

Komunita, která žije spolu

Foto: Magdalena Whiteman

Česká škola Stockholm není jen výuka. Je to místo, kde se potkávají rodiny napříč generacemi i celou Skandinávií.

Kromě lekcí pořádají koncerty, sportovní akce, setkání s Mikulášem, velikonoční dílny nebo společné sledování českých filmů. „Minulé Vánoce měli studenti za úkol sledovat Pelíšky. Reakcí na hlášku ‚Matko, nes*r‘ mě bavila ještě týden,“ říká Petra.

Nordic Community: mapa českého života na severu

„Jazyk je klíčem k identitě. Když člověk ztratí jazyk, ztrácí kořeny.“

Škola je součástí širší iniciativy Nordic Community, která chce mapovat české aktivity v celém severském regionu — od vzdělávání po kulturu. Do budoucna plánují růst, další aktivity a propojení českých škol napříč Skandinávií.

Magdalena má i jeden velký sen: „Představte si společný koncert všech dětí z českých škol — třeba v Rudolfinu. Co Čech, to muzikant. Třeba se to jednou povede.“

Proč na tom záleží

Obě lektorky se shodují, že podpora českých škol v zahraničí má hlubší smysl.

„Jazyk je klíčem k identitě. Když člověk ztratí jazyk, ztrácí kořeny,“ říká Petra. A Magdalena dodává: „V Česku je čeština samozřejmá. Tady je to práce — a stojí za to ji podporovat.“

Jak se učí čeština v zemi jezer a ticha? Co děti nejvíc překvapí na českých tradicích? A proč je vícejazyčnost branou k hlubšímu poznání? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu "České školy v zahraničí: Víc než výuka".