Švédská spisovatelka, která pomáhala při vzniku samostatného Československa. Osobně se znala s Masarykem i Štefánikem a o Edvardu Benešovi napsala, že je to "snad ten nejschopnější a nejenergičtější člověk, kterého jsem kdy potkala".
První světovou válku se svým manželem, českým sochařem Oskarem Brázdou, prožila v internaci v Itálii. Ve 20. letech s manželem zrenovovali zpustlý zámek Ličkov na Žatecku, který se stal v letech první republiky místem setkávání mnoha umělců a kde napsala své vzpomínkové knihy. Za druhé světové války z rodného Švédska pomáhala zachraňovat před nacisty československé válečné uprchlíky. V roce 1948 působila v Československu jako zahraniční korespondentka a byla jednou z posledních, komu se podařilo hovořit s Edvardem Benešem krátce před jeho smrtí. Byla přitom prý v přestrojení za uklízečku! Její korespondence z té doby také naznačuje, že se zabývala myšlenkou na tajný Benešův útěk z komunistické země. Zemřela 2. března 1957 ve Stockholmu ve chvíli, kdy jela navštívit svou českou přítelkyni, exulantku Jelenu Rennerovou. Vnučka švédského premiéra s tolika vazbami k Československu se jmenovala Amelie Posse Brázdová a její život ve stejnojmenné knize napsala jiná severská autorka Eva Stromberg Krantz. V českém překladu ji vydalo nakladatelství Akropolis.
Rozhovor o Amelii Posse - Brázdové i o této knize uslyšíte v krajanském vysílání Radia Praha v úterý 8. ledna.
