Kde vzít na důchody?

Na začátku letošního roku na důchodovém účtu chyběla částka přesahující 3 miliardy korun. Stav účtu se meziročně zhoršil i přes vyšší výběr pojistného. Zvyšuje se totiž množství peněz, které stát na důchody vydává. Loni také odešlo do předčasného důchodu v obavách z budoucnosti více lidí, než v předchozích letech.

Schodek důchodového účtu se prohloubil i meziročně. Loni v lednu činil rozdíl mezi získanými a vydanými penězi 1,8 miliardy korun. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení se loni na důchody vyplatilo téměř 31 miliard korun, oproti loňsku to znamená také nárůst. Důvody schodku důchodového účtu shrnul v České televizi analytik Petr Dufek.

"Máme tady základní problém, a to je stárnutí populace, velmi rychlý nárůst počtu penzistů na jedné straně, pravidelné zvyšování penzí na straně druhé a prostě nedostatek daňových poplatníků. To je fakt, se kterým se vypořádáváme už několik let a myslím si, že každý další rok ta situace bude jenom horší a horší."

Za celý loňský rok dosáhl schodek důchodového účtu téměř 40 miliard korun. Je to největší propad důchodového účtu minimálně od roku 2003. Do některého z typů důchodu se loni rozhodlo odejít dalších asi 50 tisíc lidí ještě před plánovanými změnami. Podle některých ekonomů i tyto hromadné odchody způsobily schodek účtu. Někteří ekonomové mají za to, že obyvatele zneklidnily kroky vlády a plánovaná důchodová reforma. Ministr financí Miroslav Kalousek původně prosazoval kvůli horšímu ekonomickému výhledu úplné zmrazení penzí. Pak ale svůj názor změnil - zvyšování důchodů nesmí být podle něj vyšší než výběr penzijního pojištění. Pokud by totiž vláda chtěla valorizovat rychleji, zvyšovala by právě schodek na důchodovém účtu. Součástí strategie, jak dostat další peníze na důchody, je i zvýšení daně z přidané hodnoty a další opatření. Analytik Petr Dufek vidí dobrou možnost ve zvýšení daní pro živnostníky.

Petr Dufek

"Když vezmete v úvahu, že máme každý rok o několik tisíc víc soukromých podnikatelů - jejich počet přesahuje jeden milion - a výběr daní z této části obyvatelstva je v podstatě naprosto zanedbatelný, překračuje dvě miliardy korun ročně, tak si myslím, že něco není v pořádku. Stejně tak i u důchodového pojištění. Tito lidé mají velmi nízké základy pro výpočet důchodového pojištění. Naopak potom ze systému získávají neadekvátně vyšší částku. Pokud se toto nikomu nechce spravit, tak potom se musíme připravit na to, že důchodový účet bude trvale stále více a více v deficitu. Nebude to těch 40 miliard ročně, jako to bylo loni nebo letos, ale můžeme se dočkat toho, že to bude časem třeba osmdesát."

S podobný postupem souhlasí i možný budoucí kandidát na českého prezidenta a ekonom Jan Švejnar.

"Myslím, že to, aby se vyrovnala situace zaměstnanců a živnostníků, to je žádoucí. Daňová soustava by měla být férová, takže tam samozřejmě vidím tu možnost. Zatím je neférová k zaměstnancům, protože ti platí samozřejmě daně okamžitě, kdežto ti, kteří nejsou zaměstnanci, mají možnost neplatit nebo platit méně. Myslím, že úprava je potřebná, aby byla ta férovost napříč různými vrstvami společnosti."

Ekonomové radí také mimo zvyšování daní lépe je vybírat. Podle Zdeňka Hrdličky z jedné z auditorských společností by stát měl do lepšího výběru daní investovat a zaměstnat i vyškolené lidi.

"Když vezmeme stupeň vyspělosti naší země a porovnáme daňovou zátěž, která tady je, tak je v podstatě relativně dost vysoká, takže její další zvyšování je celkem problém. Co já považuji za elegantní řešení, je zlepšit výběr daní, zabránit únikům. Je to právě o modernizaci daňové správy."

Penzijní reforma předpokládá, že si lidé budou moci převádět na účty u soukromých penzijních společností tři procenta ze sociálního pojištění. Zcela nový systém začne fungovat od začátku příštího roku. Na penze budou občané spořit ve třech pilířích: povinném průběžném, kam se bude odvádět spoření. Druhý pilíř bude kapitálový, individuální účty budou v penzijních fondech. Do druhého pilíře každý vstoupí dobrovolně, rozhodnutí ale bude nevratné. Pak už bude na každém, jakou investiční strategii zvolí. Vybírat lze mezi více rizikovými fondy nebo naopak jistější investicí. Třetí pilíř bude dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. To v Česku funguje v současné době. Část ekonomů včetně Jana Švejnara ale reformu penzí označuje za nepromyšlenou.

"Myslím, že slabé místo je v tom, že druhý pilíř není dobře koncipován. Není tam státem garantován jednoduchý fond, široce rozprostřený s velice nízkými poplatky, tak jak to například vidíme a jak to dobře funguje ve Švédsku. Jestliže ten koncept není celý dobře připraven, tak bude dost neefektivní, bude nákladný a nakonec se ho bude účastnit jen malé procento občanů."

Ekonom Zdeněk Hrdlička si myslí, že díky zavedení důchodové reformy stát přijde o mnoho peněz, zejména na začátku. Prostředky se totiž převedou do soukromých společností.

Foto: Barbora Kmentová

"Můj názor na důchodovou reformu je ten, že ona v podstatě nikomu nepomůže, ale na druhou stranu nikomu neuškodí. Ze své pozice pamatuji, že ratingové agentury nám vždycky doporučovaly, abychom představili ten druhý pilíř. To znamená může to mít pozitivní dopad na náš rating a potažmo na dluhovou službu České republiky."

Součástí reforem je i takzvaná malá důchodová reforma. Jak ji oglosoval jeden český deník, ta je špatnou zprávou pro desetileté děti, nynější důchodci ale mohou zůstat v klidu. Lidé s vyššími platy dostanou v jejím rámci větší penzi. Malá důchodová reforma počítá ale především v oddalování věku pro odchod do penze. Čtyřicátníci by měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 o rok později. Letos jedenáctileté děti by se pak do penze podívaly až po sedmdesátce. Jak zmiňují ekonomové, zvyšování daní v kombinaci s vyšším věkem odchodu do důchodu bude mít důležité krátkodobé dopady. Jan Švejnar si ale myslí, že jako země na tom ještě nejsme tak špatně.

Foto: Evropská komise

"Myslím si, že my jsme země, která je šestá nejméně zadlužená země Evropské unie, čili nejsme na tom tak špatně jako jiné země. Můžeme si dovolit koncipovat naší hospodářskou politiku tak, aby měla méně tvrdé krátkodobé dopady, ale aby měla větší vyrovnanost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. V tom smyslu si myslím, že ta koncepčnost může být vyšší a větší, než je nyní."

Existují přitom podle něj klíčové oblasti, do kterých by bylo možné investovat, aby se celkově zlepšilo postavení Česka i jeho ekonomika.

"Investice do infrastruktury ve vybraných oblastech, do školství, vědy a vzdělání ve vybraných oblastech spolu s reformou by byly příklady toho, kde to je dobré. Krátkodobě máme největší multiplikační efekt - tak jestliže si vede dobře například zpracovatelský průmysl zvláště v oblasti potravin, tak tam je největší pozitivní efekt na zaměstnanost a tudíž na růst HDP."