Úprava valorizací i věku odchodu do důchodu. Důchodová reforma je podle expertů nezbytná

Česká vláda se rozhodla k nepopulárnímu kroku a snížila zvýšení důchodů. Při mimořádné červnové valorizaci to bude zhruba o tisíc korun méně, než ukládá stávající zákon. Změna je prvním krokem směřujícím k posílení udržitelnosti důchodového systému. Navazovat na něj budou další opatření v rámci reformy důchodového systému.

Marian Jurečka|Foto: Úřad vlády ČR

„Záměrem úprav valorizací je především mezigenerační solidarita a předcházení hospodářským škodám. Situaci musíme řešit zodpovědně a s ohledem na budoucí generace. Kdyby naše vláda nezasáhla, přinesla by červnová valorizace dalších až 34 miliard dluhu do státního rozpočtu. Takto nárůst bude plynulejší a nepřesáhne v součtu 15 miliard korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pokud Parlament změny schválí, průměrná starobní penze i přes nižší valorizaci překročí 20 tisíc korun. Nyní důchodci v průměru pobírají 19 438 korun. Podle statistiky počet penzistů pobírajících nadprůměrný starobní důchod roste. A to právě díky mimořádným valorizacím, které o inflaci zvyšují procentní výměru.

Podle posledních čísel České správy sociálního zabezpečení se nad průměrem nyní pohybuje přibližně 1,3 milionu z celkového počtu 2,36 milionu starobních důchodců v Česku. „Důchody byly v loňském roce navyšovány hned třikrát. Když naše vláda nastupovala, průměrný důchod činil 15 425 korun. Po červnové valorizaci to bude 20 188 korun. To je nevídaná výše i v poměru k průměrným výdělkům ekonomicky aktivních občanů,“ připomněl Jurečka.

Foto: Alexas_Fotos, Pixabay, Pixabay License

Česko si tak pravděpodobně polepší i v žebříčku, který sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v souvislosti s poměrem penze vůči průměrné mzdě. V roce 2021 tam byla ČR pod průměrem Evropské unie. Podle dat OECD tehdy český zaměstnanec s průměrnou mzdou dosáhl na důchod ve výši 65,2 procent průměrné mzdy.

Například maďarské seniory čekal důchod ve výši 94 procent výplaty. Podstatné zhoršení životní úrovně podle statistiky OECD nepocítí s více než 85 procenty platu ani důchodci v Portugalsku, Lucembursku, Rakousku, Nizozemsku nebo Dánsku. Naopak odchodem do důchodu si nejvíc pohorší Poláci, kde penzista klesne na 36 a půl procenta svých předdůchodových příjmů.

Posouvání věkové hranice

Počet seniorů v Česku stále roste a stát nebude mít do budoucna dost peněz na to, aby uhradil jejich důchody podle nynějšího nastavení. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí důchodová reforma zahrnovat úpravu několika parametrů. Vedle poměru důchodu k průměrné mzdě je to i věk odchodu do důchodu.

Zbyněk Stanjura|Foto: Úřad vlády ČR

Ten se postupně zvyšuje už léta, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce za rok. Na 65 letech by se měl zastavit ve 30. letech. U dnešních čtyřicátníků je ale už podle premiéra potřeba přemýšlet o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Také experti doporučují v pomalém posouvání věkové hranice pokračovat.

„Po roce 2030 začnou chodit do penze populačně silné ročníky. Abychom udrželi solidní důchody, tak o tom musíme debatovat. Do roku 2030 jsou ale jasně daná pravidla a nic se nezmění,“ upozornil v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Objevily se informace, že by dnešní padesátníci měli odcházet do starobního důchodu v 66 letech, dnešní čtyřicátníci v téměř 67 letech a lidé, kterým je dnes 34 a méně, dokonce v 68 letech. "V tuto chvíli nemáme na ničem dohodu. Jsou k dispozici názory expertů, analýzy, které vznikly na MPSV a teď musí následovat politické dohody a politická jednání,“ upozornil Fiala.

Foto: Pierre Amerlynck, Stock.XCHNG

Podle výhledu OECD by se v roce 2060 měla hranice odchodu do penze v Evropské unii zvýšit na průměrných zhruba 66 let z nynějších pětašedesáti. Některé země chtějí jít až nad hranici 70 let.

„Pokud by ČR navýšila v období do začátku 30. let věk odchodu do důchodu na 67 let, rozhodně se nebude nijak vymykat. Naopak, půjde o celkem již běžnou věc. S takovouto hranicí totiž nyní počítají i země jako Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko, ale také třeba Bulharsko. Dánsko dokonce danou hranici plánuje posunout až na 68 let věku. Itálie, Řecko a právě zmíněné Dánsko už nyní uplatňují hranici odchodu do důchodu 67 let,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.