Kdo zakopal poklad ve 20. století? Mince a šperky z Trutnovska mají hodnotu zlata přes 11 milionů korun
Poklad z Trutnovska je zlatý, hodnota drahého kovu je přes 11 miliónů korun. Potvrdil to puncovní úřad. Poklad našli v kamenném valu kopce Zvičina dva turisté v únoru 2025. Tentokrát se jedná o poklad novodobý, který byl zakopaný po roce 1921.
Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a dalších věcí. Turisté odevzdali nález muzeu. Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána (HLAS samospráv) se z hlediska odhadované hodnoty jedná o největší nález svého druhu v dějinách kraje. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u 600 mincí. O nálezném rozhodne krajský úřad.
"Původ depotu, i to jak a kdy se ocitl v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina je nejasný, stejně jako není znám původní majitel, takže nadále vše bude předmětem zkoumání," uvedla mluvčí Muzea východních Čech v Hradci Králové Lucie Peterková.
Podle ní byly mince i šperky ve dvou schránkách a vážily sedm kilogramů. Kromě mincí jsou zlaté i další věci. "Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, ale také o jednotlivosti, jako například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku," dodala Lucie Peterková.
Mince chtějí zkoumat zahraniční badatelé
"Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována, nebo možná šlo o něco úplně jiného. Pro žádnou z těchto domněnek zatím neexistují jednoznačné důkazy. S jistotou můžeme říci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921," sdělil kurátor numismatické sbírky muzea Vojtěch Brádle.
Posun by mohlo podle něj přinést další zkoumání mincí se zahraničními badateli, kteří projevili zájem o studium pokladu kvůli ražbám, které lze spojovat s prostorem někdejší Jugoslávie.
Z hlediska podobných nálezů v Česku jde podle zástupců Muzea východních Čech svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
