Když se led změnil v radost. Příběh zmrzliny od starověku po dnešek. Ledová pochoutka bude mít svoji knihu
Kde se vzala zmrzlina? Proč ji má rád celý svět? A jak se z luxusní lahůdky králů stala dostupnou pochutinou pro každého? Na přelomu října a listopadu v Česku vyjde Kniha o zmrzlině s podtitulem Život pod nulou. Víte, že ve Finsku vyrábí zmrzlinu s dehtem?
Její autorka Jana Kománková se často setkává s otázkou, jak je zmrzlina stará a proč se rozhodla napsat právě o zmrzlině.
"Mě přišlo zvláštní, že takový fenomén nemá svou knihu, a přitom je to úžasně zajímavá záležitost nejenom z hlediska gastronomie, ale i historie. Tak jsem usoudila, že ji chci napsat."
A obvyklá otázka, kdy vznikla první zmrzlina?
"To je předmětem sporu. Spousta zmrzlináren tvrdí, že to bylo v 17. století, v 18. století. Jiní lidé říkají, že už nějaké prehistorické pokusy osladit si led, byla zmrzlina, to znamená, že by to mohlo být 2000 či 3000 let. Těžko říct, v jakou chvíli tomu můžeme říkat zmrzlina. Pravděpodobně 18. století již bylo dobou, kdy v Itálii vznikaly věci, které jsou dost podobné dnešní zmrzlině."
Ve Finsku vyrábí zmrzlinu s dehtem
Kniha nabízí přehled vývoje zmrzliny od starověku dodnes, historické souvislosti, recepty dávné i současné a také přehled světových zvyklostí a zmrzlinových specialit. Víte, že existuje zmrzlina s dehtem? Zmrzlina se totiž dá podle Jany Kománkové vyrobit téměř ze všeho.
"Projevují se tam speciality různých zemí. Třeba ve Finsku najdeme zmrzlinu s dehtem. My bereme dehet jako něco, s čím se natírají třeba lodě nebo nějaké dřevo, které nechceme, aby podlehlo vlhkosti. Ve Finsku můžete běžně koupit bombony s lékořicí a dehtem. Skutečně to chutná po dřevě. V podstatě můžeme vzít jakoukoliv potravinu, a udělat z ní zmrzlinu."
V Česku se zmrzlina objevila v 18. století. Rozmach pak přišel ve století dvacátém, kdy už tu byli italští zmrzlináři. Hodně to souviselo s technologií. Klíčový byl moment, kdy byla běžná elektřina.
"Do té doby mít zmrzlinu, znamenalo strašně pracně si ji vyrábět pomocí osoleného ledu, který umožňuje vzít nějakou krémovou směs, a tím, že se dá do osoleného ledu a tam se s ní pohybuje, tak se velmi pracně dlouhým otáčením vytvoří trocha zmrzliny. To si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V momentě, kdy začaly být běžné mrazáky, lidé měli doma lednice, nebo byly v nějakých cukrárnách, tak v tu chvíli se stala možnost jít a koupit si zmrzlinu součást běžného dne."
Filmy, povídky, písničky, básně i historie. Tam všude sehrála zmrzlina svou roli
V knize jsou i písničky na zmrzlinové téma. Čtenáři se dozví, jak poznat dobrou zmrzlinárnu, nechybí tipy na výlet, i zmrzlinový slovník. A samozřejmě spousta archivních i současných fotografií. Jsou tu i slavné filmové scény se zmrzlinou. Teď mě tedy žádná nenapadá.
"Viděla jste třeba Sám doma, když Kevin, který zůstal bez rodičů, si dá obrovskou mísu zmrzliny. Podobně třeaba Cramerová versus Cramer, kdy se pán musí starat o chlapce, a ten mu nechce jíst normální večeře, a dožaduje se zmrzliny. Nejdřív je zodpovědný otec, a říká: tady si dáš brambory s masem. Nakonec stejně podlehne. Těch scén je docela hodně, když jsem po tom trochu pátrala. Stejně tak zmrzlina v literatuře, v básních, teď zrovna rozhlas měl nějakou citaci. Na vašich sociálních sítích, byla báseň od Nezvala, kde hovoří o tom, jak se v kině jedlo Eskymo. Jsou písničky o zmrzlině, kde se vyskytují takové mikropříběhy, že si někdo tu zmrzlinu dá, případně někomu koupí, a tak dále."
Vy také zvete na výlety za českou zmrzlinou a dokonce do zmrzlinového muzea. Kde ho najdeme?
"Muzeí zmrzliny je po světě několik. Jedno zmrzlinové muzeum je v Praze na Národní třídě, ono se o něm moc neví, je to u Zmrzlinového salonu, malé muzeum s několika starými stroji. Pokud někdo cestuje do Itálie, tak hned u Boloně je sídlo firmy, která vyrábí stroje, které dominují světovému trhu. Tam je taky malé krásné muzeum s různými starými přístroji. Je vizuálně působivé. Třeba krabice, ve kterých se prodávaly kornouty těm zmrzlinářům, tak z nich udělali ti výrobci v podstatě nosič na reklamu. Tam jsou obrázky a nádherné, staré písmo, kde je třeba: naše kornouty jsou i nejkřehčí, nejkřupavější, nejlepší. Je radost se na to dívat," láká na zmrzlinu autorka knihy Jana Kománková. A jakou zmrzlinu má nejradši? Prozradila, že je to citronový sorbet.
Související
-
Česko na talíři
Jak se připravují speciality české kuchyně? Jak se vyrábí tradiční ležák, co nesmí chybět v dobrém chlebu, jaké jsou druhy knedlíků nebo jaký je typický český zákusek?
