Krušné hory patří k místům, kde je možné najít drahé kameny. Blízko leží Klášterec nad Ohří, město, které je kromě sbírek drahých kamenů známé i svým porcelánem, který sem přinesl šlechtický rod Thunů.
Božidarský Špičák
O Klášterci nad Ohří se taky říká, že je bránou do Krušných hor, které byly přirovnávány k hradbě, která chrání Čechy. Na jejich vrcholcích jsou četná rašeliniště a jejich dominantou Božidarský Špičák - nejvyšší čedičová kupa sopečného původu ve střední Evropě. Je opředený řadou pověstí o zdejší zázračné květeně. Například pozůstatek doby ledové tu představuje zakrslá bříza. Mimochodem, víte, proč se Krušným horám říká Krušné? Jsou totiž bohaté na různé minerály a ve středověku se tu dobývala železná ruda. Název hor je pak odvozen od slova krušit, což znamená dobývat nerosty. Ve zdejších kopcích se vyskytují například jaspisy, ametysty, acháty a mnohé další. Pokladů Krušných hor využil i král Karel IV. k výzdobě kaplí na Pražském hradě a na Karlštejně. Drahokamy pocházejí z lokality Ciboušov blízko Klášterce nad Ohří, řekl při mé návštěvě Krušných hor Miroslav Foltýn.
Ametyst
"Tyto lokality jsou chráněny, protože docházelo k černému kopání a drancování Krušných hor. Takže je možné kameny spatřit spíše ve specializovaných dílnách, které jsou zaměřeny na jejich řezání a broušení a zde je možné drahé kameny koupit. Jedna z nich se také nachází na zámku v Klášterci nad Ohří, kde je i Muzeum českého porcelánu a ta dílna je takovým doplňkem a vzpomínkou na minulost Krušných hor. Od malička jsem chodil po Krušných horách s otcem, který je geolog a sbíral jsem drahé kameny, různé minerály. Teď to víceméně přebírá můj syn, takže dědeček s vnukem chodí a sbírají kameny."
Poznat drahý kámen je nesmírně těžké. Bez znalostí většinou netušíte, že nevzhledný kousek kamene v sobě ukrývá třeba krásný ametyst. Zato v kláštereckém zámku ho při častých výstavách minerálů určitě poznáte.
Klášterecký zámek, foto: Martina Schneibergová
Zdejší panství vlastnila nepřetržitě od roku 1623 rodina Thunů. Ti provedli několik přestaveb - poslední začala po velkém požáru v 19. století. Tehdy dostal zámek pseudogotické cimbuří i fasádu. Ve druhém patře je největší sbírka českého porcelánu, kterou vlastní pražské Umělecko-průmyslové muzuem. Mezi 6000 kusy je i známý Thunský servis, říká kastelán Václav Zajíc.
"Je to servis pro 60 stolovníků bohatě zdoben dukátovým zlatem. Udává se, že na celý servis se spotřebovalo 2,5 kilogramu zlata. Na každém výrobku je Thun-Salmský znak."
Klášterecký porcelán, foto: Martina Schneibergová
Právě šlechtický rod Thunů založil v Klášterci nad Ohří porcelánku, která je druhá nejstarší v Čechách. Za Michaela Osvalda Thuna ve druhé polovině 17. století vznikl u zámku nádherný park v anglickém stylu. I když na něm pracoval zahradník Čeněk Stibal, vše se řídilo přáním zámeckého pána, který byl sám odborníkem v dendrologii. A když už jsme vzpomněli na porcelánku, tak na porcelánových tabulkách jsou i názvy stromů a dokonce i vzácný rodokmen Thunů. Ten se nachází v jejich hrobce, která je od roku 1993 přístupná veřejnosti. Dnes má park asi 10 hektarů a je tu přes 220 druhů stromů z celého světa a dění v zámecké zahradě sledují barokní sochy od Jana Brokofa, který je o něco méně známý, než jeho slavný syn Maxmilián.
Zámecký park, foto: PeterBraun, CC BY-SA 3.0 Unported
"To byl nejznámější sochařský barokní rod a můžeme říct, že 90 procent Karlova mostu, je vyzdobený právě dílnou Brokofa,"
říká klášterecký sochař a kovář Karel Meloun. Brokof tu s jedním či dvěma pomocníky vytvořil třináct velkých soch. Ucelené kolekce tvoří sochy s názvy ročních období a světadílů. Chybí tu Austrálie, ale tu ještě tenkrát Evropa neznala. V kašně před zámkem je socha Tritona. Historikové podle úrovně jejího precizního provedení soudí, že je dílem samotného Jana Brokofa. A o umění není v Klášterci nouze ani dnes. Každým rokem se tu koná setkání, na které přijíždí umělečtí kováři z celé Evropy.
"Jedná se o tzv. Eurokov. Už to dělám deset let. Přijíždějí ke mě špičky evropské i světové."
Lázně Evženie, foto: cheva, CC BY-SA 3.0 Unported
Sochy, které na setkáních vznikly, stojí na schodišti kláštereckého zámku. Na zámek navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. Zdejší zemědělec Josef Fickert roku 1883 zjistil, že voda v jeho nové studni má najednou kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Následná analýza pak potvrdila, že jde o kvalitní minerálku a blízké město Kadaň si ji dokonce nechalo denně vozit jedním ručním vozíkem.
"Tento pramen se jmenuje podle dcery člověka, který ho odhalil na své zahrádce. Našel tam jeho vývěvu a protože měl dceru Eugenii, tak ji pojmenoval Eugenie,"
Vysvětluje Jan Spěváček ze společnosti Klášterecká kyselka. Druhý pramen byl objeven roku 1807, rovněž při kopání studny na pozemku, který napůl patřil městu a napůl místnímu spolku ostrostřelců. Voda byla známá pod značkou "Klášterecká kyselka" a dosáhla i v zahraničí značné popularity. Později město pronajímalo kyselku firmě Hinke a Glaser a ta s ní za války dokonce zásobovala Romelovu armádu v Africe. Kyselka byla v provozu až do roku 1950. Pak areál začal chátrat a městský pramen byl dokonce zabetonován. S obnovou pramenu Evženie se začalo až na jaře roku 1964. A na co je zdejší léčivá voda dobrá?
"V podstatě je to zažívací trakt, žaludek, tenké střevo, ale i dvanácterník. Dlouhodobé pití této vody by mělo pomáhat i lidem s diabetem."
Město má s léčivými prameny velké plány. V poslední době byl objeven další pramen a začal vyrůstat skutečný lázeňský areál. Chloubou Klášterce, který je v létě konečnou pro vodáky sjíždějící Ohři, je i nový aquapark a kilometry cyklostezek.
