Kodex vyšehradský prozkoumá odborná komise
Pravděpodobně nejcennější rukopis ve sbírkách českého státu, Kodex vyšehradský, prozkoumá odborná komise. Národní knihovna, v jejichž sbírkách je rukopis uložen, chce zjistit stav cenné knihy a zajistit pro ni takové podmínky, aby zůstala uchována v co nejlepším stavu.
"Říká se mu korunovační evangelistář, protože s největší pravděpodobností vznikl v souvislosti s korunovací českého krále Vratislava k roku 1085 nebo 1086. A Vyšehradský se mu říká na základě takové spekulace, protože v jednom pozdějším záznamů je druhý pád de Vysegrad, z čehož badatelé v nějakém období soudili, že byl uložen ve Vyšehradské kapitule,"
uvedla Veronika Procházková z Národní knihovny. Kodex byl snad Vratislavu II. během korunovace i předán. Má rozměry 41 krát 34 centimetrů a obsahuje 108 pergamenových listů. O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze. Předpokládá se, že dárcem mohl být některý z domácích benediktinských klášterů, uvažuje se o Břevnovu. Další teorie říká, že vznikl v některém z velkých bavorských klášterů. Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Teď je v Národní knihovně ve speciálním trezoru."Má stálou teplotu a stálou vlhkost, je v úplné tmě a v podstatě není vůbec přístupný. Knihovna uvažuje o jeho budoucím vystavení a vystaví ho pouze za předpokladu, že tito odborníci budoucí vystavení alespoň na krátkou dobu povolí."Komise má posoudit stav Vyšehradského kodexu a porovnat ho se závěry před dvaceti lety.
"Vzhledem k tomu, že restaurátorské metody se neustále vyvíjejí a zdokonalují, tak je možné, že dneska už jsme dál a že budeme moci pro něj udělat více, než to bylo možné v minulosti,"
dodala Veronika Procházková. Komise ke své práci využije moderní digitalizační technologie. Prostřednictvím digitálních kopií srovná třeba sprašování barevných pigmentů nebo odpadávání zlacení. Mikrobiologickými stěry zase zjistí případnou přítomnost plísní.