Kolo - dopravní prostředek budoucnosti
Jízdní kolo by se v Česku mělo stát dopravním prostředkem budoucnosti. S tímto návrhem přišel na jednání vlády ministr dopravy Milan Šimonovský. Nelíbí se mu, že Češi dost nevyužívají cyklistiku jako způsob dopravy a rozhodl se tento stav změnit.
"Velká města jako je Brno a Praha, tam je to 1 až 2 procenta, v Ostravě 5 procent, Olomouc, České Budějovice 10 procent. Nejlépe na tom jsou Přerov, Prostějov, Pardubice, Hradec Králové a Uherské Hradiště, kde je to kolem 20 procent."
Čím si vysvětlujete, že právě v těchto městech je cyklistická doprava takto vysoká?
"V těch posledně zmiňovaných městech je to kvůli rovině. Ale zase na adresu těchto měst je si třeba uvědomit, že v jiných podobných evropských městech je ten podíl kolem 40 procent, takže ani v těchto městech to není žádná sláva. Mělo by se to až zdvojnásobit."Jaké se připravují v Praze, kde je podíl cyklistické dopravy velice nízký, novinky pro cyklisty? Dnes si člověk nemůže například vzít kolo do autobusu, může jenom do metra, změní se i v tomto ohledu něco?
Máme spoustu příkladů z celé ČR, kde je to běžné a chtěli bychom dělat semináře na ukázku těchto příkladů. Lidé si tento druh kombinace oblíbili a je to na zvážení dopravního podniku, zda půjdou touto cestou. Cyklostrategie spíše má metodicky pomoci těm městům. Ale na nich závisí, zda si cyklistiku vezmou za svou nebo ne. My jim to nemůžeme přikázat."
Kolik je kilometrů cyklostezek v Česku?
"Pokud myslíte vyloženě cyklostezky jako samostatné komunikace, tak je to zhruba 400 až 500 kilometrů cyklostezek v rámci celé ČR. Pro srovnání, například v Maďarsku je to 6 tisíc kilometrů. V Holandsku tuším kolem 19 tisíc. Takže to číslo není nic moc."A jaké jsou plány do budoucna?
"Nemůžeme to diktovat městům, ale chtěli bychom to minimálně zdvojnásobit. Ale je to otázka nakolik ty města dokáží využívat stávajích fondů České republiky, ať je to fond dopravy nebo strukturální fondy Evropské unie, zda dokáží využít těchto stávajích možností."
Podle návrhu se má cyklistická doprava stát nedílnou součástí dopravního systému. Cyklisté by podle Jaroslava Martínka mohli získat větší prostor na silnicích a za určitých podmínek projíždět i jednosměrné ulice v protisměru. Měla by se objevit i krytá parkovišťě pro kola u autobusových a železničních zastávek, parkovišť, domů a obchodů.