Komorní fraška

r_2100x1400_radio_praha.png

Sněmovna ve čtvrtek těsnou většinou zamítla návrh ODS na zrušení povinného členství v zdravotnických komorách. Jak uvádí Zdeněk Vališ, celá záležitost by si zasloužila věcnou diskusi. Místo toho se však zvrhla v dosti nedůstojnou frašku.

Šéfa lékařské komory Davida Ratha přivedl návrh ODS do takového stavu zuřivosti, že vyhlásil Klausově straně válku s cílem zničit její šance na volební vítězství. Dokonce už vymyslel heslo pro billboardy: Volte Václava Klause, volíte Klementa Gottwalda. Asociace je zřejmá. Právě za vlády tzv. prvního dělnického prezidenta byly všechny profesní komory zlikvidovány. ODS kontrovala s tím, že nemíní o svém návrhu s lékaři diskutovat. Václav Klaus označil v televizi Ratha za drzého darebáka a slíbil mu pár facek. Mladistvě a sportovně vyhlížející lékařský boss nato v deníku Právo jedovatě poznamenal, že jeden stárnoucí mužský mu vyhrožuje fyzickým napadením, což prý vzbuzuje pobavený úsměv. Jinak ale podle Ratha zde jistý posun existuje, protože Klement Gottwald své oponenty posílal do jáchymovských dolů. Tato slovní přestřelka nepostrádá jistého půvabu, i když, po pravdě řečeno, běžný občan asi těžko chápe, oč ve sporu mezi ODS a Českou lékařskou komorou vlastně jde. Takový občan možná teprve nyní zaregistroval, že nějaká taková komora vůbec existuje. Jeho zajímá pouze to, zda ho doktoři v případě potřeby řádně ošetří.

Pozoruhodnější je ovšem to, že šéf komory David Rath nemá ve sporu na své straně, jak se zdá, ani většinu lékařů. A také komory lékárníků a stomatologů se víceméně snažily nevyhrocovat situaci. Jednak o potřebě povinného členství v komorách hodně jejích členů pochybuje, jednak i mezi lékaři, lékárníky a stomatology se nalézá dost příznivců Klausovy ODS. A ti by určitě nebyli nadšeni, kdyby z jejich peněz měla být financována například volební kampaň proti ODS. Slovní válka uplynulých dnů ale především odvádí samotný spor o profesní komory všude jinam, jenom ne do věcné roviny. Není žádným tajemstvím, že Václav Klaus považuje všechny profesní komory za jakési podezřelé spolky, ohrožující svým korporativistickým charakterem fungování liberálního kapitalismu v jeho parlamentní podobě. Korporace, ať už profesní komory nebo odbory, vytvářejí podle Klause nekalou konkurenci standardním politickým mechanismům. Je to paralelní mocenská struktura, navíc garantovaná zákonem. Přívrženci komor naproti tomu argumentují tím, že tyto stavovské samosprávné organizace ve specifických oborech s vysokou mírou odpovědnosti pracovníků v podstatě určují chod svého oboru. Je třeba zajistit, aby licenční označení profesionál nenesl kdejaký šarlatán, který není s to obstát etickým normám a běžným vědeckým postupům. A o tom nemůže rozhodovat nějaký úředník, nýbrž jen autorita lékařského či jiného společenství jako celku.

Pro veřejnost jsou komory jakýmsi garantem odborné a etické úrovně svých členů. Jejich pozici navíc upevňuje fakt, že ve většině vyspělých zemích jsou profesní komory běžné a existenci profesních samospráv požaduje po členských zemích i Evropská unie. Přesto může leckoho třeba napadnout, zda se cechovní systém povinného členství přece jen nepřežil, zda vlastně nejde o jeden z posledních pozůstatků středověku. Vždyť, pro lékaře, který by vstoupil do dobrovolné komory, by mohlo být tou nejlepší vizitkou, kdyby v jeho ordinaci visel glejt, potvrzující, že jeho majitel je s to dodržovat přísná pravidla komory pro výkon povolání a neobává se tvrdé kontroly své práce.