Projekt Hydronaut: Vědci strávili 40 hodin v podvodní laboratoři

Podvodní laboratoř měla 20 metrů krychlových. Tři muži v ní v rámci vědeckého projektu Hydronaut v lomu v Jesenném na Semilsku strávili 40 hodin.

Vynořili se o pár hodin dříve, než byl původní plán. Ale všechny naplánované projekty stihli splnit.

Vědecký pokus mimo jiné zkoumal vliv nezvyklého prostředí na lidský organismus a při podvodních výstupech simuloval let astronautů na asteroid spojený s odběrem vzorků.

Teplota v laboratoři byla 12 stupňů Celsia

Vědci pracovali v hloubce od devíti do třinácti metrů. Původně zde měli Matyáš Šanda, František Harant a slovenský expert na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník strávit 48 hodin.

Matyáš Šanda|Foto: Vít Černý, ČTK

V ponořené laboratoři však bylo pouhých 12 stupňů Celsia a 96 procentní vlhkost, takže pocitová teplota byla ještě nižší.

"Což je mírně demotivační teplota, zvláště pak, pokud máte každou čtvrthodinu nějakou činnost," uvedl v České televizi ředitel projektu Hydronaut Aleš Fiala.

Prostor nepřetržitě snímaly tři kamery. Vědci v první řadě testovali funkčnost různých čidel, například kolik je tam kyslíku, jaký je tlak, jaké procento oxidu uhličitého.

Emoce vědců vyhodnocoval počítačový program

Monitoroval se zdravotní stav posádky a prováděly se různé psychologické experimenty, dodal v České televizi Miroslav Rozložník, který se do expedice dostal na doporučení Evropské kosmické agentury.

"Deset minut před začátkem vynoření jsme ještě absolvovali poslední psychologické testování, takže jsme splnili to, co jsme si zadali do plánu. Pracuji na lékařské fakultě v Ostravě. Já jsem tam měl část experimentů zaměřených na monitoring posádky, například fyziologický stav, ale také projekty mezinárodní spolupráce zaměřené na psychologii posádky."

Miroslav Rozložník|Foto: Vít Černý, ČTK

Na misi se zkoumal například i rozdíl mezi tím, co členové týmu uzavření v podvodní laboratoři říkají, a tím, jak působí na své okolí. Jejich emoce zaznamenával a vyhodnocoval počítačový program z projektu, kterým se zabývají vědci z ČVUT.

Jak uvedl Jan Hejda z ČVUT, algoritmus vyhledává na obrazu z kamer obličej a snaží se hodnotit výraz emoce, jestli jsou šťastní, smutní, znechucení nebo rozzlobení. Takový program by mohl do budoucna sloužit třeba k tomu, jak vybírat lidi pro společnou misi, zjistit, jak fungují v rámci skupiny. Druhý experiment ČVUT při této misi byl zaměřen na to, jak se lidský organismus vyrovnává s nezvyklým prostředím.