Komu pomůže zákon o zneužití tržní síly?

r_2100x1400_radio_praha.png

Úterý, jak se zdá, nebylo pro Václava Klause příliš úspěšným dnem. Ani ne půl hodiny poté, co přes své výhrady přece jen podepsal Lisabonskou smlouvu, Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto zákona o regulaci obchodních řetězců. O co v této normě vlastně jde?

Foto: Evropská komise
Přesný název normy zní zákon o významné tržní síle a jejím zneužití. Na jeho základě bude antimonopolní úřad kontrolovat obchodní vztahy velkoprodejců s jejich dodavateli v oblasti potravinářských a zemědělských produktů. A případné porušení pravidel bude moci úřad postihovat pokutami až v řádech milionů korun. Podle předkladatelů tak mají být čeští zemědělci chráněni před tlakem silných obchodních řetězců. Šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik říká:

"Primárně to zcela určitě přinese, že pokud se podaří i díky tomu udržet našeho zemědělce a našeho zpracovatele, tak ta hrozba ztráty soběstačnosti a tedy pro občana udržení cen alespoň na nějaké trošku solidní úrovni, je docela reálná. Je třeba, abychom do budoucna zajistili rozumné a slušné ceny potravin a potravinářských výrobků, a to můžeme jenom tím, když budeme schopni si sami svoje potraviny nejen vyrobit, ale i dodat i nabídnout občanům na trhu."

ODS, jak vysvětluje její poslanec Martin Říman, ale považuje zákon za kontraproduktivní: "Vztahy mezi dodavateli a odběrateli jsou velmi pružné, vymykají se možnostem nějaké regulace. Z tohoto pohledu je ten zákon nesmyslný, ba škodlivý. Protože pokud by ho někdo chtěl uplatňovat, tak skutečně může dojít k tomu, že se řetězce budou orientovat na jiné dodavatele a naši dodavatelé, tuzemští, budou vyšachováni z té hry a podobně."

S obdobnou argumentací prezident využil svého práva vznést výhrady a vrátit schválený zákon Sněmovně k opětovnému projednání. Tam byl ale přehlasován většinou složenou ze sociálních demokratů, komunistů, zelených a několika lidovců.

Foto: Evropská komise
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je zvýšení cen potravin bez ohledu na existenci zákona stejně nevyhnutelné, neboť jsou rekordně nízké, což ničí zemědělce i zpracovatele. To ale odmítá agrární analytik Petr Havel, který za hlavní problém českého zemědělství považuje nízkou efektivitu. A zákon podle něj zachází příliš daleko, když reguluje sjednávání nákupních cen a poplatků, včetně zákazu prodeje výrobků za nižší cenu, než za jakou je prodejce pořídil:

"Já si myslím, že je to jeden z nejhorších zákonů, který byl vůbec v samostatné České republice přijat. Jeho základní problém je, že kromě toho, že je to skutečně tvrdě regulující zákonná norma, tak bude mít podle všeho velmi negativní dopad na tuzemského spotřebitele tím, že s největší pravděpodobností zvýší ceny potravin," a stejně jako poslanci ODS si i Petr Havel myslí, že to v konečném důsledku ohrozí české zemědělce, protože řetězce začnou více nakupovat v zahraničí.

Je-li to ale pravda, jak to, že o ní pravice nepřesvědčila sněmovní většinu? Podle analytika je odpověď až příliš jednoduchá: "Je to ryzí populizmus. A bohužel trochu krátkozraká politika, protože se zdá, že obhájci tohoto zákona nedokážou dohlédnout jeho negativních důsledků."