Kdo je skutečnou obětí mléčné války?

Protesty německých zemědělců proti nízkým výkupním cenám mléka zasáhly i české dovozce. Kvůli blokádě německých mlékáren museli vylévat do polí statisíce litrů mléka. A v dalších dnech chtějí snížit jeho dodávky i domácím odběratelům přesto, že v Německu blokády skončily.

Petr Gandalovič

Věci dospěly tak daleko, že čeští výrobci začali minulý víkend vylévat mléko do polí.

"Oni to udělat museli, protože to je právě to mléko, které bylo zablokováno na hraničních přechodech, které chodí každý den do Německa, takže nemělo v tom případě užití," vysvětluje prezident Agrární komory Jan Veleba. Tato situace rozladila ministra zemědělství Petra Gandalovič: "To je potravina a její likvidace tímto způsobem by byla skutečně nemorální v situaci, kdy v jiných částech světa je nouze o potraviny."

Soukromý zemědělec z Pardubicka David Novák však zdůrazňuje, že rozhodování, co s přebytečným mlékem, bylo více než těžké. "Byl jsem nucen nějaké mlíko vylít, abych vůbec mohl nadojit znova do chladících tanků. Srdce mně u toho bolelo, bylo to naprosto šílený. Já jsem zvažoval, jestli tady vyhlásím ve vesnici, aby si lidi přišli pro mlíko... Bude to jeden den,. druhej den přijdou znova a já už ho tam mít nebudu.... Takže ono to je složitý."

Foto: ČTK

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by k vylévání už dále docházet nemělo. Část zemědělců ale sníží dodávky mléka, aby jeho nižší nabídkou bránili poklesu cen. "My jsme se rozhodli, že bychom od pátku počínaje snížili nebo se snažili snížit, to by bylo dobrovolné, prodej mléka mlékárnám v České republice o deset procent a těch deset procent by každý byl vyzván, aby užil jiným způsobem. To znamená například zkrmil hospodářskými zvířaty, ne vylil do kanálu, a tak aby zkrátka a dobře ten trh se mohl nadechnout."

Podle analytika Petra Havla ale české mlékárny mají dostatečnou kapacitu, aby zpracovali i mléko, původně určené na vývoz do Německa, a dokonce právě v efektivnější spolupráci výrobců a zpracovatelů vidí možnost pro obe strany více ekonomicky vytěžit ze stávajících cenových poměrů. "V České republice jsou ty cenové rezervy ve zpracování mléka zejména v optimálním využití zpracovatelských kapacit. Protože ne všechny v současné době využity jsou. No a pak v určitém rozdělení trhu, to znamená, aby se jednotlivé mlékárny specializovaly více na určité typy výrobků a nebyli jsme v situaci, kdy všichni vyrábějí všechno, když to hodně zjednoduším. Rezervy jsou prostě vždycky a v případě, že zemědělci prosadí vyšší ceny mléka pro ty mlékárny, tak samozřejmě znevýhodní naše mlékárny nebo evropské mlékárny a budou mít potom obtížnější roli, aby obstály v zahraniční konkurenci."

Jan Veleba

Jan Veleba trvá na tom, že rezervy by se měly hledat u obchodních řetězců. "Podle Českého statistického úřadu v dubnu byla průměrná cena, kterou dostávali zemědělci za mléko od mlékáren v České republice 9,19 Kč. Průměrná cena v obchodě byla 18,21 Kč. Z toho vidíte, to mléko přece není tak složitý výrobek, že ta marže je tam prostě obrovská. A hlavní část té marže, hlavní část toho profitu, mají obchodníci, to znamená obchodní řetězce. A konkrétně u toho mléka je to až 30 procent, což podle mého názoru je nezdravě vysoké."

Marže prodejce není zisk, protože z ní ještě financuje své náklady, oponuje Velebovi analytik Havel a tvrdí, že tím, kdo je bit, nejsou výrobci mléka, ale jeho zpracovatelé. "Současné rozdělení zisků v té výrobkové vertikále zemědělec, zpracovatel (tedy mlékárna) a obchodník, tak v tomto triumvirátu jsou na tom nejhůř právě mlékárny. Protože obchodní řetězce mají dostatečně velkou sílu, aby si vymohly dobré ceny od svých dodavatelů, což jsou právě ty mlékárny, a jejich zisk, ne tedy marže ale zisk, se pohybuje mezi 10-15 procenty u tohoto typu zboží. Sami zemědělci zase naopak v loňském roce výrazně zvýšily tržby za mléčnou surovinu, to znamená jejich zisk se dá počítat od ceny 8,50 Kč za litr mléka výše. Takže v okamžiku, kdy dostávají 9 korun a více, tak už docela dobře vydělávají. Kdo ovšem je v podstatě na nule nebo dokonce v některých případech v červených číslech, jsou právě mlékárny, protože zemědělci jim nutí vysoké ceny mléka nebo prodávají jim mléko za vysoké ceny a naopak z druhé strany řetězce je nutí k co nejnižším cenám při dodávaném zboží do obchodů."

Foto: ČTK

Prezident Agrární komory Jan Veleba přitom apeluje na zpracovatele, aby ovlivňovali trh tím, že nebudou dovážet levnější mléko ze zahraničí. A podle Veleby mohou českým farmářům pomoci také spotřebitelé. "Můžou nám pomoct velmi jednoduchým způsobem, že budou ve zvýšené míře kupovat české mléčné výrobky a to proto, aby pomohli stáhnout ty přebytky, které na trhu jsou, aby se obnovila na trhu rovnováha, aby přestaly tyto tlaky a aby se ten trh zkrátka ustálil, naše ceny farmářům zůstaly a aby zkrátka byl klid na všech frontách."

Analytik Petr Havel však upozorňuje, že je třeba se dívat na zemědělce jako na podnikatele, kteří se přes patriotické apely jen snaží maximalizovat zisk. "Zemědělci velice často operují nějakými svými vlastnímu výpočty jak vysoké jsou náklady na výrobu litru mléka, ale ty zemědělské cenové kalkuly od zemědělců jsou prostě neakceptovatelné. Protože je v tom samozřejmě promítnut lobbyistický zájem a to i za situace, kdy ty výpočty dělají nějaké naše specializované ústavy. Třeba Výzkumný ústav živočišné výroby. Ten už několikrát v minulosti vypočetl takovou nákladovou cenu mléka, která byla daleko vyšší, než ta cena v té době reálná na trhu, a přesto většina zemědělců dosahovala těch reálných cen a ne těch administrativních, vypočtených cen," uzavírá Petr Havel.