Farmáři si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Automatům na mléko jsme se krátce věnovali v předešlém vydání naší relace. V té souvislosti také zaznělo, že za nově se objevujícím způsobem prodeje mléka stojí jeho nízké výkupní ceny. A právě na toto téma se podrobněji zaměříme nyní.

Na protest proti nízkým výkupním cenám končilo leckde mléko v polích, foto: ČTK

Letošní září se nese v mléčném duchu - a zdaleka nejen v České republice. Farmáři v Belgii vylévali mléko do polí, mléčné protesty se nevyhnuly ani Francii, Lucembursku, Německu. Zlost německých farmářů prý měla dokonce neblahé následky v podobě tisíců uhynulých ryb v Sasku-Anhaltsku, kde desetitisíce litrů mléka vylitého z cisteren do kanalizace dostalo do nedalekého rybníka. Bavorský politik zase dal při jiném mléčném incidentu facku protestující selce.

V té době přitom ministři zemědělství z dvou třetin členských zemí Evropské unie ve Švédsku přijímali deklaraci o společném postupu v boji proti krizi na trhu s mlékem.

V samotném Česku tisíce lidí podepsalo petici za rovné dodržování zákona o cenách a zákona o ochraně hospodářské soutěže. Český zemědělský svaz přišel na celostátní odborný seminář s varováním před letošní ztrátou českých zemědělských podniků, která by byla první od vstupu země do unie. To vše se odehrálo za posledních deset dní. A za vším jsou výkupné ceny mléka, které se – stejně jako u některých dalších komodit – propadají. Podle liberecké regionální agrární rady jsou už na úrovni 90. let minulého století a v aktuálních cenových poměrech tedy rekordně nízké, v důsledku čeho je pro řadu podniků problém splácet úvěry a leasingy nebo hradit závazky vůči dodavatelům.

Jan Veleba, foto: Zdeněk Vališ

Přes tvrdá slova a verbální projevy nespokojenosti ale čeští farmáři mléko do polí či kanalizace nelijí. Alespoň zatím, říká prezident Agrární komory Jan Veleba: "Ti farmáři mají tak nízké tržby... A ještě se těch nízkých tržeb zbavovat a lít to na pole? Tak já jsem si jist, že to farmáři neudělají, i kdybychom je k tomu nějakým způsobem měli. To se neuvažuje, ale může se stát, že ta jiskra prostě přeskočí."

Zemědělci se dožadují podpory ze strany státu. Ten podle přístupových dohod k Evropské unii smí v příštím roce dát z národních zdrojů na dorovnání přímých plateb asi sedm miliard korun, uvedl Zemědělský svaz. Smí, ale nemůže, protože peníze prostě nemá a právě v těchto dnech se bojuje o to, kde z výdajů státního rozpočtu ještě ubrat. A tak se místo sedmi počítá nanejvýš s necelými dvěma miliardami. Podle Jana Veleby z Agrární komory ČR by ale krácení podpor mohlo přispět k ohrožení existence mnoha farmářů.

K požadavku na dorovnání plateb se přidává také Zemědělský svaz České republiky ústy jeho předsedy Miroslava Jírovského: "Pro účely budoucnosti a perspektivy českého zemědělství je větší problém s cenami mléka. Zastavení prohlubování té ztráty jsme právě očekávali od Evropské unie, od přijetí zásadních opatření, protože ty ceny jsou teda zoufale nízké," zaznělo na pondělním semináři ve Žďáru nad Sázavou.

Týden předtím v krátké době již podruhé jednali unijní ministři zemědělství, jejichž většina podpořila návrh na zvýšení národní podpory jednotlivým farmám. Přesněji, aby státy mohly zemědělcům poskytovat podpory až do výše 15.000 eur bez nutnosti souhlasu Evropské komise. Jenže – právě Česko patří mezi země, které s takovým řešením nesouhlasí, protože si vyšší podporu prostě nemůže dovolit a podle ministerstva zemědělství by se tím ještě prohloubily rozdíly mezi starými a novými členskými státy unie.

Ministři se ale shodli, že Evropské komisi doporučí větší propagaci mléčných výrobků z unijních peněz. A sedmadvacítka by podle nich měla přispět farmářům i na sdružování do výrobních družstev. Pak by prý producenti měli lepší pozici při vyjednávání se supermarkety. Český ministr zemědělství Jakub Šebesta dodává: "Ta opatření, která přijala, stabilizovaly ten trh. Ale zatím se ta příliš situace příliš nezlepšuje. Vyjma pár států, kde už cena mléka začala stoupat. A jsou snad pozitivní signály, že by se to mělo zlepšovat. Ale stále je pro to potřeba udělat více a na tu komisi jsou vyvíjeny velké tlaky, aby přijala další opatření velmi rychle, abychom tu situaci zemědělců zlepšili."

Zemědělci podpořili své požadavky i peticí, kterou podepsalo téměř 16 tisíc lidí. Ta požaduje rovné dodržování zákona o cenách a zákona na ochranu hospodářské soutěže a petiční výbor ji doručil pro změnu horní komoře českého parlamentu. A předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach před jejím předáním předsedovi Senátu uvedl, že úroveň cen mléka nejlépe vystihne její srovnání s cenou balené vody: "Zemědělci už pomalu dvanáct měsíců prodávají mléko hluboko pod výrobními náklady. Ta ztráta se tam očekává 5 miliard korun a poslanci všichni hovoří o tom, že se ví, jaká je situace a prakticky s tím nikdo nic nedělá. Bereme s sebou jeden a půl litru vody, zakoupené v nejmenovaném obchodním řetězci za 15,80 Kč a k tomu bereme jeden a půl litru čerstvě nadojeného mléka ze stáje a chceme prokázat, kolik korun musíme my zemědělci přidat k tomu jednomu a půl litru mléka, abychom si mohli koupit v tom obchodě těch jeden a půl litru vody."

O tom, že ceny komodit klesají, není pochyb. Agrární analytik Petr Havel však přesto podotýká, že na tvrzení zemědělců o hrozící ztrátě celého sektoru v letošním roce je ještě příliš brzy: "Mimo jiné z toho důvodu, že právě čtvrté čtvrtletí, kdy zemědělci zhodnocují svou zejména rostlinnou produkci, tak je pro tu bilanci vlastně nejvíc rozhodující, a čtvrté čtvrtletí ještě nezačalo. Navíc přes všechny ty problémy, které teda skutečně jsou, by české zemědělství podle toho, jak se zatím vyvíjí bilance, a samozřejmě horší, než loni, tak ale přesto zemědělství zřejmě ve ztrátě jako celek nebude."

Což pochopitelně neznamená, že v mnoha případech nebudou jednotliví farmáři a podniky jen tak tak přežívat za cenu snižování nákladů na nejnižší únosnou míru – a že celá debata se za těchto okolností vede pouze o financích, nikoliv však už o kvalitě, vůni a chuti potravin na pultech českých obchodů.