Konference bourá mýty o Kryštofu Harantovi

Mýty a předsudky spojené s osobností českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic se pokusila vyvrátit vědecká konference "Kryštof Harant - skutečnost a mýty". Sešla se 26. listopadu v pražském Clam-Gallasově paláci. Jak široký byl Harantův záběr, to už přiblíží Vilém Faltýnek.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic získal své široké vzdělání v dětství v Innsbrucku - jako páže arciknížete Ferdinanda Tyrolského ovládl sedm jazyků, vzdělal se v hudbě a výtvarných uměních, získal přehled v historii, zeměpisu a společenskovědních oborech. V dospělém věku se jako válečník účastnil tažení proti Turkům, později sloužil u dvora císaře Rudolfa II. v Praze. Jako jeden ze vzbouřenců byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí.

Dříve než získal službu u císaře, podnikl také dobrodružnou cestu ke Svatému hrobu: zachytil ji v cestopisu Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. Součástí cestopisu s vlastnoručními ilustracemi bylo také Harantovo moteto.

Cestopis poskytl příležitost k uspořádání pondělní vědecké konference. "Dnes je tomu právě 400 let, co Kryštof Harant datoval a podepsal svůj dopis Rudolfu II., ve kterém mu věnuje svůj cestopis do Svaté země,"říká muzikolog a hlavní organizátor konference Josef Šebesta.

Podle Jiřího Kroupy z pořadatelské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě se z Harantova uměleckého díla mnoho nezachovalo.

"Kromě hudebních skladeb známe v oblasti literatury pouze jedno dílo, a to je ono již zmíněné Putování. Údajně sepsal ještě deník ze své cesty do Španělska, ten se však bohužel nedochoval."

Asi nejživější je proto jeho dílo hudební, z něhož známe dnes 3 skladby - mši a dvě moteta. Přesto Kryštof Harant na rozdíl o svých mnohdy i významnějších současníků v povědomí českého národa přežil, říká Jiří Kroupa:

"On na trom není ještě tak zle, a to především díky obrozeneckému mýtu hrdiny stavovského povstání, který položil život «v boji proti tyranii, proti habsburské monarchii»."

Tento i jiné předsudky by měla vyvrátit právě konference, kterou Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě uspořádala.

"Například ty mýty, že ho Heřman Černín dostal na popraviště, že to byl jeden z předních představitelů protihabsburského odboje, jakýsi představitel boje za národní svobodu a podobně."

Samotnému Šebestovi se podařilo vyvrátit tradiční přesvědčení, že Harant své moteto Qui confidunt in Domino zkomponoval během cesty do Jeruzaléma. Autor prý záměrně mystifikoval své čtenáře:

"Mystifikoval všechny, kdo si jeho cestopis koupili, protože tím tento cestopis získal na ceně. Jestliže do cestopisu napíšu, že jsem zkomponoval v Jeruzalémě moteto, a připojím ho do toho cestopisu, tak samozřejmě ta skladba získá zvláštní punc a tím získá zvláštní punc celý cestopis."

Při příležitosti konference byla také vydána bibliofilní publikace s reprintem původního notového zápisu s Šebestovým komentářem.