Konference o budoucnosti EU je otevřena i lidem

Budoucnost Evropské unie, problém politické radikalizace, vystoupení Británie z EU. To jsou témata třetího ročníku mezinárodní konference Prague European Summit. Loni se konala krátce před britským referendem. Jaká je po roce situace v Evropské unii? To je otázka pro Petra Kratochvíla, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů.

Petr Kratochvíl, foto: archiv Ústavu mezinárodních vztahů

"Minulá konference probíhala ve zcela jiné atmosféře. Nejednalo se jen o Brexit, ale celou řadu výzev, které před Evropou stály. Byla migrační krize, konflikty v okolí Evropské unie, Ukrajina, syrský konflikt. Tyto otázky jsou i dnes, ale atmosféra se výrazně proměnila. Je mnohem optimističtější. Je to možná v důsledku toho, že se s těmi krizemi EU do určité míry dokázala vyrovnat. Je to jistě i v důsledku voleb v některých členských zemích, například ve Francii. Tentokrát se mnohem víc zaměřujeme na budoucnost, kam má Evropy směřovat, ve kterých oblastech se bude integrace prohlubovat. Týká se to společné obrany, eurozóny. Zaměření na budoucnost je větší než minulý rok. Takovéto konference jsou většinou izolovány. Proto zavádíme nové formáty, diskusní setkání na několika místech přímo v centru s veřejností, kde se bude diskutovat o citlivých otázkách."

Jedno z témat konference je také extremismus v Evropě. V žádných volbách, které byly v poslední době, extremistické strany nezvítězily.

"To má být téma pro nejvyšší představitele jednotlivých zemí. Ministr zahraničí i premiér České republiky určitě budou hovořit právě na toto téma. A já jsem sám zvědav, jak jejich příspěvky vyzní, protože v posledním půlroce se atmosféra proměnila. Populistické strany nevítězí. A pocit, že tady dochází k nějaké populistické extremistické revoluci, najednou mizí."

Vy také patříte k účastníkům konference. Jaké bude téma vašeho příspěvku?

"Já budu mluvit o velmocích a jejich strategii vůči našemu regionu. Tam dochází k velkému posunu fakticky u všech. Po návštěvě prezidenta USA Trumpa v Evropě mění jeho administrativa svůj postoj k NATO. Velmi aktivní v našem regionu je Rusko. Aktivizuje se Čína na poli ekonomické diplomacie. Jistým způsobem všechny tyto tři vnější mocnosti se zde aktivizují."

Co to znamená pro Česko? Jak by mělo reagovat?

Bohuslav Sobotka na konferenci Prague European Summit, foto: ČTK

"Jsou to velké země, které se nedívají na jednotlivé malé členské země EU, ale sledují region jako celek. Minimálně střední Evropu nebo ideálně celou EU. Já si myslím, že jediná možná odpověď, jak věrohodně a přesvědčivě fungovat vůči těm vnějším aktérům, je společně s dalšími zeměmi regionu nebo celé EU. Dobře se to dokumentuje na Číně, protože Čína přišla se speciální iniciativou 16 + 1. Šestnáct zemí našeho regionu střední a východní Evropy a Čína. Ale jaksi opomíjí, že část zemí, se kterými spolupracuje, jsou členy EU, a část ne. A tohle je chyba. Pak ta čínská strategie nemůže dobře fungovat, když pracuje s členskými i nečlenskými zeměmi. Tam si myslím, že je právě místo EU, aby do jednání vstoupila a řekla: podívejte se, pokud chcete uzavírat obchodní smlouvy s těmito zeměmi, musíte tak činit za spolupráce s Evropskou komisí."