Průzkum: Lidé nejsou jen pro a proti EU, názorových skupin je celá řada

Jste městský liberál, skeptický reformista, obránce či protisystémový pesimista? Velký výzkum postojů Čechů k EU definoval celkem sedm názorových skupin, které pokrývají spektrum vnímání unie. Podílel se na něm sociolog Daniel Prokop.

Foto: Pixabay / CC0

Daniel Prokop, foto: Hana Biriczová, archiv ČRo

Jsou Češi skutečně tak skeptičtí, jak se uvádí?

"Když do toho zařadíte více linií, jestli jim to členství přijde prospěšné pro ČR, jestli z toho sami čerpají výhody, v jakých ohledech jsou kritičtí, tak zjistíte, že je těch skupin ve společnosti hodně. Politici by si měli uvědomit, že s tím prostým Evropská unie ANO či NE, si politicky nevystačí. Tím polarizují ty dvě skupiny, které postoj k EU berou jako nějaký symbol svého ideového zařazení ve společnosti. Je tam hodně skupin, kterým jde o konkrétní parametry, na co by se unie měla zaměřovat."

Vztah Čechů k Evropské unii se postupně vyvíjel, dodává Daniel Prokop.

"Před vstupem byla ta čísla dlouho relativně dobrá. V roce 2004 až 2008, což byly první roky členství, jsme byli s důvěrou a spokojeností zhruba na úrovni ostatních států Visegrádu. Potom došlo k propadu, a v Česku silněji, než v těch ostatních státech. Bylo to už v době ekonomické krize, od roku 2009, potom během krize eurozóny, a pak přišla migrace. Ale to už byl takový dodatek. Ten hlavní pokles byl během ekonomické krize, a krize eurozóny. V Čechách oproti zahraničí chyběli v té době aktéři, kteří by se vyjadřovali pozitivně o Unii. Souvisí to s tím, že u nás je malý konsenzus lidí z různých regionů, různého vzdělání, různých příjmů, že se jim to členství vyplatí."

Lidé nezapomínají na rum, ani na pomazánkové máslo

Foto: Eva Senetová, archiv ČRo

Určitou nedůvěru posílily v lidech i opatření, o kterých se domnívali, že jsou zbytečná, jak dokládá rozhlasová anketa.

"Vybavuji si naše pomazánkové máslo, které se musí jmenovat tradiční pomazánkové, protože máslo tam být nesmí. Potom náš rum, žárovky, prostě věci, které si myslím, že smysl nemají,"říká paní Hana, a Luboš dodává, co mu vadí: "Rušení našich tradičních jídel, která jsou neslučitelná s EU a takové pitominy. Já si myslím, že to tam vymýšlejí, protože nemají co dělat."

Chudí nejsou autoritáři ani moc protiunijní

Podle sociologoa Daniela Prokopa často mylně podléháme dojmu, že chudí lidé jsou autoritáři, že si neváží demokracie, a chtěli by návrat komunismu.

Ilustrační foto: Mihai Damian, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

"Z hlediska EU je tam zajímavý segment, my jsme ho nazvali Vyloučení, a tím myslím, že jsou subjektivně vyloučeni z těch přínosů EU. To je segment lidí, kteří nemají moc kontaktu ve společnosti, nemají moc jazykových znalostí a moderních dovedností, které je učí adaptovat se na tu moderní společnost. Oni nejsou moc autoritáři, nejsou moc radikální, nejsou moc protiunijní, ale říkají, že ten osobní prospěch z členství v EU necítí. To je skupina, kterou nelze moc zlomit diskusí, ale tím, že se budeme snažit, aby ekonomická konjunktura dolehla do těch chudších regionů."

Některé chudší oblasti si myslí, že přibližování jejich regionů je pomalé. Další zajímavou skupinou jsou podle Daniela Prokopa protisystémoví pesimisté.

"Nevěří institucím obecně. Oni nevěří unii, ale nevěří ani českým institucím. Jediný, komu trošku věří, je prezident Zeman. Je to skupina lidí, která je zcela protisystémová, zklamaná polistopadovým režimem, stavem společnosti, má extrémní obavy z negativních jevů, směřuje k nějakému uzavření. Tuto skupinu oslovuje z politické sféry jenom prezident Zeman, což je zajímavý jev. Je to možná tím, že objíždí ty regiony, a mluví jazykem, kterým dokáže do téhle skupiny proniknout."