Koukal zdolává medailové i himalájské vrcholy

Martin Koukal, Expedice Cho Oyu (8 201 m) v květnu 2004, foto: www.martinkoukal.cz

Mistr světa i bronzový olympijský medailista Martin Koukal miluje hory. Český reprezentant v běhu na lyžích si na horách nazouvá nejen běžky, ale i horolezecké mačky. Ostatně před pěti lety úspěšně zvládl himalájskou expedici na šestou nejvyšší horu světa - Čo-Oju, jejíž vrchol dosahuje 8 201 m nad mořem.

Martine, kromě Lukáše Bauera jste jako jediný zažil individuální medaili z MS, když jste v roce 2001 vyhrál šampionát ve Val di Fiemme. Dá se srovnat olympijský bronz, kdy vám nehrají hymnu s titulem mistra světa?

Martin Koukal, Expedice Cho Oyu (8 201 m) v květnu 2004, foto: www.martinkoukal.cz
"Řadil bych to na stejnou úroveň. Možná je olympiáda výše, protože je jednou za čtyři roky a štafetový úspěch je dílem celého mužstva a to je úžasné."

Řešíte s dalšíma kluky ze štafety např. společnou dovolenou?

"Bavíme se o tom, ale nic jsme zatím nepodnikli. Musí se to sladit s rodinou, já bych s tím neměl problém, ale po sezóně si potřebujeme hlavně odpočinout. V květnu by to ale nebyl problém, i když člověk má sponzorské povinnosti, takže je složitější to časově sladit."

Zmínil jste povinnosti ke sponzorům. Baví vás chodit na besedy nebo jste spíš introvert, který by byl nejraději, aby ho novináři a veřejnost neotravovali?

Martin Koukal, Expedice Cho Oyu (8 201 m) v květnu 2004, foto: www.martinkoukal.cz
"Mně je to jedno. Nemám problém mluvit před lidmi. Teď je to složitější, protože mám rodinu a na tom mám postavené priority. Chci rodině vrátit to, o co jí v zimě ošidím."

Jak by vypadala vaše ideální dovolená?

"Dřív bych řekl - baťoh, lano a jet kamkoliv na hory. Ale teď se to změnilo. Chci být v podstatě kdekoliv s rodinou - klidně i doma."

Takže další himalájská expedice se konat nebude?

"Bude, jenom nevím kdy. S kariérou je to složitější, lyžovat nebudu věčně, takže teď nebudu experimentovat, ale až skončím, tak proč ne - ty kopce tady budou furt. Když mám teď rodinu, tak nemohu po sezóně odletět na měsíc a půl do Himalájí, ale po skončení kariéry to takový problém nebude."

Dá se srovnat euforie z lyžařského úspěchu s povedenou expedicí v Himalájích?

Martin Koukal, Expedice Cho Oyu (8 201 m) v květnu 2004, foto: www.martinkoukal.cz
"Dá a nedá. Osobní prožitek je podobný, s tím, že na vrcholu osmitisícovky si to extra neužijete, protože vás ještě čeká sestup dolů, zatímco na běžkách vyhrajete a rovnou můžete slavit. U hor jde o osobní intimní prožitek, zatímco např. ve štafetě se raduje celý tým."

Pomohly vám běžky v tom, že jste na horách lépe zvládal krize?

"Určitě. Vysokohorské lezení je o fyzičce, jsou tam dlouhé přesuny, takže tady mi běžky přišly vhod. Překonávání krizí je činitel, který mi pomáhá na obě strany."

Jak řešíte životosprávu?

"Dám si cokoliv, jsem všežravec. Když vím, že budu závodit, tak zvažuji co si dám a preferuji samozřejmě něco lehčího, ale jinak to moc neřeším."

Zatímco si Martin Koukal v tuto chvíli užívá krátkého volna před zahájením letní přípravy, jeho bratr Petr bojuje v kapitánském dresu hokejových Pardubic o extraligový titul proti Vítkovicím. Martin bratrovi výkony bedlivě sleduje a pochopitelně mu drží palce. Ostatně sám se hokeji v mládí věnoval.

"To, že je brácha kapitán, je pocta a ukazuje to, že je výborný hokejista a také má vůdčí vlastnosti. Rodiče nás ke sportu vedli oba, jelikož jsme byly nezvladatelné děti. Nejprve jsme oba hráli hokej, ale já už se od 13 let věnuji jenom běžeckému lyžování."

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio