Kouzlo betlémů
Kdy se v českých zemích objevil první betlém? Kdy se vlastně ve vývoji obrazů a plastik dá poznat, že už je to betlém? Kdy se v Čechách psal zlatý věk betlémářství? A proč tato éra skončila? To vše je námětem našeho svátečního povídání.
Posloucháte vánoční vysílání Radia Praha. Od moderátorského mikrofonu vám jeho příjemný poslech přeje Petr Gabal. Našeho hosta vám představím za malou chvíli, teď se však dozvíte, o čem si s ním budeme povídat. Naznačí to úvodní píseň dnešního hudebního doprovodu celým pořadem, skupiny Čechomor.
Souběžné úspěchy skupiny Čechomor u kritiky i u poměrně širokého publika naznačují, že moderní doba nás nemusí nutně a neodvratně vzdálit od všech hodnot minulosti. Ať už máme na mysli tady zrovna lidovou píseň, nebo prostě sílu tradic v libovolném slova smyslu. Jakkoliv si dnes stýskáme na uhoněnost a stále konzumnější přístup ke všemu – včetně vánočních svátků – možná bychom se na věc mohli podívat z toho lepšího hlediska a utěšit se třeba tím, že Vánoce vůbec slavíme. Přestože se Češi podle vlastních vyjádření počítají mezi nejateističtější národy Evropy, ne-li světa. Přejeme si radost a štěstí, hledáme klid a pohodu, pomáháme si vzpomínkami na tradice ať už tím, co přesně děláme na Štědrý den, s jakým jídelníčkem usedneme ke štědrovečernímu stolu, nebo jak si to všechno kolem vyzdobíme. Bezpochyby nesmí chybět vánoční stromek, i když zdaleka ne pod každým najdeme tak jasný symbol křesťanského původu Vánoc, jakým je třeba betlém. Nicméně kdekdo z nás si pořídí alespoň nějaký malý papírový betlémek ze supermarketu, na ty hezčí a lepší se zase chodíme dívat na výstavy a do kostelů.
"První betlém, který byl na území Českého království přivezen, byl betlém jezuitského řádu. Psal se tehdy rok 1562. Tento betlém se do dnešních dob nedochoval. Dochoval se však ve vídeňském archivu zápis o jeho pořízení. Pravděpodobně, srovnáme-li to s obdobnými betlémy, které se zachovaly, to byl betlém s figurami, které byly oblékané. Byl to teda řezbovaný betlém a figurky byly ještě oblékané do kostýmů."
Přece jen ale člověka napadá: křesťanství je tady už dva tisíce let, není těch 445 let tradice betlémů v českých přece jen trochu málo?
"Betlém jako takový chápeme jako scénické zobrazení Kristova narození. Obrazy Kristova narození jsou tak staré¨, jako je staré křesťanství. Vidíme je na obrazech, vidíme je na plastikách, již třeba ze 6. století jsou známá vyobrazení mágů, kteří se přišli poklonit Svaté rodině. To všechno tam můžeme vidět, počátky betlémářství. Ovšem betlémářství ne takového, jak jej chápeme v dnešní době."
A to je tedy jak?
Vraťme se k českému betlémářství a jeho znalci Janu Rodovi. Jak to, že – ptáme se samozřejmě s nadsázkou – betlémy nevymysleli zrovna Češi a ten první sem musel být přivezen? A kdy se vlastně v tom vývoji od obrazů a plastik dá poznat, že už je to betlém?
"Ta spjatost českého betlémářství s betlémářstvím v německy mluvících zemích, s Itálií, je spjatostí celého křesťanství v určité epoše vývoje. Jak se z toho reliéfu stal vlastně betlém? Já si kolikrát říkám v takové nadsázce, že to vzniklo tím, že hluboký reliéf, řezba do dřeva, byla natolik plastická, že vlastně samy ty postavy vystoupily z toho obrazu do prostoru a vytvořily betlém. To je ale jenom moje teorie."
Nicméně – teorie je to hezká.
"Betlémy se v tom počátku u nás šířily po linii křesťanských řádů, které u nás působily. To byly ty základní cesty, které se rozběhly po území Českého království. Takže s těmi prvními betlémy jsme se setkávali na církevní půdě. Tak tomu bylo až do doby osvícenecké, kdy jak po státní linii tak i po linii církevní v rámci toho osvícení se zdálo, že betlémy nejsou dost důstojné, aby zaujímaly místo v církevním prostředí. Proto bylo vydáno několik různých nařízení na různých úrovních a mnozí kněží na těch rozhodujících postech, kteří byli ovlivněni osvíceneckou myšlenkou, vymístili ty betlémy z kostelů. Tím se dostal tenhleten zvyk z kostelů mezi prostý lid, mezi měšťanstvo, mezi šlechtu. A prakticky začala taková nová vlna toho jesličkářství."
"Ty josefínské reformy odezněly prakticky s úmrtím panovníka. A už za jeho následovníka zase pomalu se ty betlémy do kostelů vracely. Tak bych řekl že kolem roku 1820, 1850 již zase betlémy mají své místo v kostelech. Ovšem je třeba si uvědomit, že zdaleka všechny kostely neměly betlémy, že nestavěly ve všech kostelích. Mnohde se třeba o Vánocích na oltář vyvěšovaly pro to zhotovené speciální obrazy s výjevem narození Krista nebo klanění králů. Vím, že na jedné farnosti ještě v roce 1945 se farníci radovali, že už konečně taky ve svém kostelíku mají betlém."
V polovině 19. století nastala doba, kterou Jan Roda považuje za vrchol betlémářství v českých zemích.
Zlatý věk však netrval věčně. Proč tedy skončil?
"Já si myslím, že I. světová válka byla nesmírně krutou válkou. Že mnozí tvůrci, prostí lidé, museli odejít na frontu, vraceli se mnohdy zmrzačeni. Musela tam nastat určitá deziluze. Ale zase na druhé straně můžeme pozorovat, že mnozí ti chudáci, kteří se vrátili z I. světové války a přinesli si nějaká zranění, nemohli už vykonávat své dřívější občanské povolání a nacházeli si náhradní zdroje obživy. Tak třeba na Šluknovsku zahájilo svou výtvarnou tvorbu několik řezbářů, kteří předtím byli jiného občanského zaměstnání. Stali se z nich uznávaní řezbáři a dobře se tou prací uživili, pokud se dá o tom takhle mluvit."
"Tvorba těch Betlémů kopírovala základní výtvarné projevy: malbu a sochařství. Tak můžeme rozdělit i podle materiálu nebo podle vzniku betlémy, které vznikly jako dřevořezby a betlémy, které vznikly jako malby. O dřevořezbách jsme tak trochu hovořili, o těch malbách bych chtěl říci tolik, že vznikly v určité časové epoše deskové betlémy. Zase aby ta scéna byla co nejvíce plastická, co nejvíc věřícím ukázala tu scénu narození, tak se prováděly obrazy figur na dřevěné desky a ty byly teda po obvodu vyříznuty a na ně byla provedena plošná malba. Tak vznikly deskové betlémy a nemálo jich jako svědectví té epochy se zachoval i do dnešní doby. Podstatnou částí těch betlémů byly buď malby anebo řezby. Ty řezby mohly být základem ještě pro oblékané betlémy, ale domnívám se, že jejich éra skončila právě v té době osvícenecké. Protože byly poměrně dosti zranitelné a asi měly předpoklad k tomu, že budou více zničeny, než ty vlastní řezby které přece jen představují takovou trvalou hodnotu," uzavírá tvůrce a svého druhu také historik betlémů Jan Roda.
Vám děkujeme pozornost a zejména Vám chceme popřát krásné a radostné Vánoce.
