Olomoucký betlém je nabitý moderními technologiemi. Vytvořila ho 3D tiskárna

V období adventu zdobí řadu měst betlémy. A někde jsou opravdu netradiční. Betlém může vyrobit i 3D tiskárna.

Takový dělá radost návštěvníkům v nákupním centru v Olomouci. 3D tiskárna potřebovala na jeho vytištění víc než 1000 hodin. A není to žádný malý betlém. Zabírá plochu 14 metrů čtverečních a obsahuje stovku pohyblivých postav a 150 zvířat. Navíc se tu mnozí lidé mohou poznat. Mezi figurkami jsou totiž významné osobnosti, jejichž život byl spojený s Olomoucí, i hvězdy hudební scény. Scenérii betlému tvoří 19 budov včetně historického centra Olomouce a nákupního centra Galerie Šantovka.

Betlém nabitý technologiemi

Foto: Luděk Peřina, ČTK

"Na rozdíl od tradičních betlémů, které bývají dílem řezbářů a různých lidových umělců, je tento elektromechanický betlém doslova nabitý moderními technologiemi, za kterými stojí tým specializovaných profesí, jako jsou například architekti, designéři nebo dokonce programátoři," sdělila ředitelka Galerie Šantovka Michaela Mitáčková.

"Při výrobě betlému byl použitý 3D tisk a některé části autoři opracovali pomocí přesných CNC strojů. Pohyb a svícení v betlému je zajištěno programovatelným elektromechanickým systémem, který funguje podobně jako orloj," uvedl architekt Václav Hájek z brněnské společnosti Archimage, která měla výrobu betlému na starost.

Na historickém mostě je Gott i arcibiskup Stojan

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Jsou v něm i známé osobnosti. Například figurka olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana či finské zpěvačky Tarji Turunenové, která v Olomouci pravidelně vystupuje při vánočních koncertech. V roce 2021 betlém doplnila dominanta historického mostu, v níž je nejen ikona české pop music Karel Gott, ale i významný olomoucký arcibiskup a moravský metropolita Antonín Cyril Stojan.

"Cílem high-tech pojetí betlému je zpřístupnit poselství biblického příběhu narození Ježíše i mladé generaci, pro kterou jsou špičkové technologie běžnou a hlavně atraktivní součástí každodenního života," dodala Mitáčková.

Před 800 lety vytvořil živý betlém František z Assisi

Také v jiných městech mají betlémy všech možných velikostí a materiálů. Letos je totiž 800. výročí prvního živého betléma. Scénu s jeskyní a dřevěnými jesličkami přibližující Kristovo narození připravil v italském Grecciu František s Assisi 25. prosince 1223.

A právě živé betlémy si připomínají v mnoha městech. Například o víkendu bude k vidění ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Návštěvníci se mohou těšit na lidovou hru o narození Ježíše podle Evangelia sv. Matouše. V roce 2011 doznal původní scénář změn. Přibyly autentické záznamy pastýřské hry z moravsko-slovenského příhraničí a koledy místního učitele Josefa Tvarůžka," uvedla mluvčí muzea Pavlína Polášková.

Živý betlém ve Valašském muzeu|Foto: Národní muzeum v přírodě, CC BY-NC-ND 3.0 CZ

Betlém ve Svitavách málem zničila dřevomorka

Mimořádný betlém je k vidění ve Svitavách. Je dlouhý 15 metrů, tvoří ho 656 kusů figur a výpravných budov. Přitom hrozilo, že tento betlém zanikne. Loni však muzeum dokončilo jeho kompletní rekonstrukci, která trvala deset let. Betlém s bohatou architekturou je souborem prací několika betlémářských spolků z let 1826 až 1942. Do svitavského muzea se dostal po roce 1945, kde ze zřejmě čtyř betlémů vznikl jeden velký.

Velký svitavský mechanický betlém|Foto: Tereza Brázdová, Český rozhlas

Jako celek ho muzeum naposledy vystavilo v roce 1961. Pak budovu muzea napadla dřevomorka, a sbírky bylo nutné uložit v okolních muzeích. Betlém ale skončil v nevhodném prostředí, kde utrpěl vlhkem a prachem, uvažovalo se dokonce i o tom, že se ze sbírek odepíše. Zachránilo jej muzeum v Pardubicích a od roku 2015 je kulturní památkou.

Žádné zklidnění, ve středověku byly Vánoce skoro masopustní

Betlémářská tradice je i na Vysočině, zvláště v Telči a Třešti. Krajská Jihlava nabízí komentované prohlísky nazvané Betlémskou cestou za vánočními tradicemi staré Jihlavy.

"Rád bych při nich mluvil o vánočních tradicích, které se hodně proměňovaly. Ve středověku se slavily tak, že se dárky dávaly dětem na Mikuláše, Vánoce pak byly spíš hodně masopustní, dá se říct. Chodily masky a podobně. Mění se to pak až po třicetileté válce, po tridentském koncilu a otřesu války, kdy se Vánoce zklidňují a začínají být takové, jaké je známe dnes," řekl Marek Skřivánek průvodce organizace Brána Jiihlavy.