Krajanský tisk v USA má podle Petra Bíska budoucnost

Petr Bísek

Silným pojítkem pro českou komunitu ve Spojených státech byl už od 2. poloviny 19. století krajanský tisk. Jaká je jeho historie a zda česká periodika v USA mají budoucnost, o tom na nedávném kolokviu o česko - amerických vztazích v Brně hovořil vydavatel Amerických listů Petr Bísek z New Yorku:

Petr Bísek
Připomněl, že noviny a časopisy zde začaly vycházet prakticky bezprostředně poté, co do Ameriky přišli první čeští přistěhovalci.

"Těch prvních padesát roků, které byly díky emigraci vlastně nejbohatší, je zaznamenáno v polovině 19. století. Zachytil to Tomáš Čapek v r. 1911 ve své knížce Padesát let českého tisku v Americe. To byl krajan, který se vypracoval do velice solidního postavení v bankovnictví. Veškerý čas i svoje peníze věnoval na to, aby toto zachytil. Je to vynikající, velice objektivní a detailní historický dokument. Když jsem ji poprvé viděl, tak jsem žasnul nad tou bohatostí, která začala se Slovanem amerikánským. To byly první české noviny, které vyšly 21. ledna 1860 ve státě Wisconsin."

Po roce 1848 přicházeli do Ameriky čeští přistěhovalci z politických i hospodářských důvodů, podle Petra Bíska je ale lákala i zlatá horečka v Kalifornii. Do r. 1870 se tak do Spojených států z českých zemí vystěhovalo kolem čtyřiceti tisíc lidí.

"A když jich bylo tolik, tak se samozřejmě mezi nimi našli kněží, faráři a písmáci, grafici a typografové, spisovatelé a političtí aktivisté. A jakmile se tací lidé ukážou, tak dojde k tisku."

Ke konci 19. století vycházelo ve Spojených státech hned několik českých deníků, zvláště v Chicagu, kde žila početná česká komunita.

"Ale byly to také týdeníky, čtrnáctideníky, měsíčníky, čtvrtletníky nebo občasníky. Byla to periodika všeho druhu, politická, radikální i umírněná, náboženská, katolická, protestantská, ale i protiklerikální. Byla to i periodika pro dámy, pro děti, pro zahrádkáře, typografy, filatelisty. V Chicagu dokonce bylo tolik českého tisku, že členové Typografické unie, která byla ve Spojených státech založena r. 1852, měli svou vlastní českou pobočku."

V Chicagu se dokonce čeští přistěhovalci v první generaci obešli bez znalosti angličtiny. Obývali české ulice a čtvrtě, nakupovali v českých obchodech, chodili do českých kostelů a k českým lékařům a právníkům. Ottova encyklopedie zmiňuje, že v Chicagu bylo ke konci 19. století na pět set českých hostinců. A pokud jde o česky vydávané noviny, byly to vedle Svornosti například týdeník Amerikán s nákladem deset tisíc výtisků, Duch času s šesti tisíci výtisky, list typografů Denní hlasatel nebo katolický deník Národ. Dnešní situace je podle Petra Bíska zcela odlišná:

"Deníky neexistují už delší dobu, týdeníky byly ještě donedávna, nejlepší jsou ale čtrnáctideníky. Je ale možné, že se to zase vrátí k týdeníkům."

Stejně jako typ novin a časopisů se v průběhu doby měnil i jejich obsah:

"V podstatě šlo o to informovat. Ze začátku o životě v nové zemi, v dnešní době - to je můj názor a to se snažím dělat především - informovat o starém domově. Nemá smysl, abychom v novém domově konkurovali americkým médiím."

Dalším úkolem dnešního krajanského tisku ve Spojených státech je podle Petra Bíska udržování jazyka, zvyků, kultury, informování o životě dalších etnických minorit nebo desítek českých a slovenských krajanských spolků po celé Americe. Takovou úlohu mají i Americké listy, které Petr Bísek se svou manželkou Věrou vydávají. V roce 1964 je v New Yorku založili manželé Švehlovi:

"Frank z Karlových Varů, který do Spojených států odešel v r. 1948, a jeho manželka Gerda Švehlová, legionářská dcera. Frank byl také typograf, jako jsem já. Tehdy to byl týdeník a jeho hlavní účel byl boj proti totalitnímu systému v zemi, ze které přišli, proti komunismu v Československé republice."

Petr Bísek začal pro Americké listy pracovat v roce 1965, když sám emigroval do Spojených států. V listopadu r. 1989 ale Frank Švehla vážně onemocněl a Americké listy zanikly. Na východním pobřeží USA tak přestaly krajanské noviny vycházet.

"V tom momentě jsem se rozhodl, že bychom mohli začít vydávat Americké listy. My jsme v té době měli typografické studio, tak jsme znali výrobu."

Noviny začaly znovu vycházet v dubnu r. 1990. Původní název byl Československý týdeník, brzy se ale ukázalo, že týdenní periodicitu nelze ve dvou lidech udržet. Z týdeníku se tak stal čtrnáctideník a paní Švehlová, která se mezitím ze Spojených států vrátila do Česka, po několika letech povolila manželům Bískovým, aby užívali původní název Americké listy.

"Náš účel byl vyloženě spravovat most mezi exilem /a domovem/. Tenkrát to byl exil, teď je to pomíchané, po r. 1968 a nově příchozí, ale exil převyšoval. Jak víte, vztahy mezi exilem a režimem v Československu nebyly dobré. Nebylo to snadné, protože na všech úřadech v Československu a pak v České republice byly ještě staré struktury. A ty s námi nechtěly nic dělat nebo nebyla důvěra. Ale postupně, obzvláště přes diplomatické styky, se situace zlepšila a dnes už je to téměř normální."

Most byl tehdy podle Petra Bíska obnoven a současným úkolem Americkým listů je hlavně udržování kontaktů s Českem.

"To, co Čechoameričan nedostane v americkém tisku anebo co nemá chuť hledat v internetu, kde toho je taková spousta, že je to až nepřehledné."

To je podle Petra Bíska také jeden z důvodů, proč český krajanský tisk ve Spojených státech hned tak nezmizí. I když internet má v současné době velký vliv, čtenáři se nevzdají toho, aby si v novinách dál listovali.

"Paní Švehlová řekla: dejte si deset let. My to natáhneme na dvacet. A pak to doufám někomu předáme. Mladší generaci, která tomu dá nového ducha, protože mladá generace je zase něco jiného. Je potřebí to udělat tak, aby si pětadvacetiletý Čech nebo Češka, kteří přijeli do Spojených států, řekli: to mne zajímá, to chci číst, to má úroveň, to mne oslovuje, to mne vzdělává, doplňuje a tak dále."

S Americkými listy spolupracuje i bývalý exulant ve Spojených státech a současný ředitel pražské pobočky New York University politolog Jiří Pehe. Jaký podle něj mají význam dnes?

"Já myslím, že hrají užitečnou roli jakéhosi informačního bulletinu pro Čechy žijící ve Spojených státech. Tito lidé se snaží nejenom sledovat dění v České republice, ale také se snaží udržovat povědomí o tom, co dělá česká komunita ve Spojených státech. A myslím si, že jsou do určité míry užitečné i v tom, že nabízejí určitý výsek událostí, které se dějí v České republice. I to je podstatné."