Kraví Hory mají měnu krytou vínem
Naším cílem dnes bude Svobodná spolková republika Kraví Hora. Nepojedeme však do zahraničí, ale na jižní Moravu do Bořetic, kde tenhle státní útvar vznikl u vína z recese. Ta udělala zdejšímu vínu a vinařům největší propagaci. V této lokalitě žije zhruba 1300 obyvatel, kteří tu mají 260 vinných sklípků. Vinohrady se sbíhají přímo ke sklepům.
"Všechny přístupy do republiky jsou chráněny celnicemi, ale neuvidíte tam jediného celníka, protože my už jsme taky v schengenu. Když si ale některá cestovka přeje, aby celnice byla obsazena, tak navlečeme do krojů naši mládež a dostanou razítko."
Razítko získáte do kravihorského pasu a platit tu můžete kravihorcem. Jeho hodnota není kryta zlatem, ale vínem. A jak říká kravihorský prezident na furt Václav Petrásek, už několikrát se stalo, že si měnu sami ohrozili. Funkci vykonával v letech 2004 až 2011, ale teď už předal prezidentování svému nástupci Stanislavu Novákovi."On navrhl, abych dostal titul emeritní prezident nafurt za zásluhy o republiku. A to s právem u všeho být, do všeho kecat a nic nemuset dělat."
Zástupci Kraví Hory pracují a o svoji republiku se starají. Mají vládu, vlajku, znak, měnu i hymnu, jejíž úryvek Václav Petrásek zazpíval:
"Bořetické Kraví hory, vesničko na stráni v mém srdci skrytá, ze sklípku kytičko něžná jsi uvitá. Tam každé srdéčko pookřívá, s pohárkem vínečka každý zpívá."Tam už, jak pravil prezident na furt, je to na něj vysoko. Připomněl, že každá vesnice má mužácké sbory, kteří hymnu nahráli a zpívá se při každé akci. Kravihorští nezapomněli ani na svůj obranný pakt. Jeho zkratka je MATO.
"Vy máte NATO, my máme MATO - Moravskou asociaci týlové obrany alias Maso, Alkohol, Turistika, Obžérství. Když jsme to zavedli a pustili ven, tak jsem zjistil, že 'mato', znamená italsky 'blázen'. My jsme to založili na takové recesistické bázi, protože vím, na co slyšíte. Zatím největší ptákovinu jsme dělali v roce 2002, kdy nám rakouští aktivisté začali blokovat hraniční přechody a žádali zrušit Benešovy dekrety a zastavit Temelín. Tak nás to dopálilo a vymysleli jsme antireferendum. Pronajali jsme si největší brněnské náměstí a 22.2. 2002 ve 2 hodiny odpoledne a 22 minut naše kutálka udeřila na buben a my jsme vypochodovali na náměstí za strašlivého řevu a žádali jsme zastavení vídeňského kola v Pratru, protože na nás fučí mráz z Vídně."
Večer se demonstranti objevili na třech českých i jednom rakouském televizním kanálu. Kdo podepsal petici, dostal ochutnat víno. Tahle štědrost se však rychle rozkřikla a za chvíli nebylo co nalévat. Václav Petrásek při naší návštěvě připomněl i historii této lokality. Kraj byl sužován nájezdníky zejména za třicetileté války."Když skončila třicetiletá válka, tak v obci bylo jen sedm obydlených domů. Všechno ostatní bylo zpustlé, včetně vinohradu. Vinice, když se dva či tři roky neobdělává, tak zpustne. Je to vlastně liána, která nasazuje každým rokem jenom ty poslední očička na dvou metrech, které vyrostou za rok. Když to pár let neobděláváte, tak se vinice samy zruší.Tato nejlepší stráň se nazývá Kraví Hora a podle toho říkáme sklepům. První písemná zmínka o obci je z roku 1222 a první písemná zmínka o tom, že se na Kraví hoře pěstuje víno je z roku 1361, takže jsme skutečně starou vinařskou obcí. Z těch starých odrůd je tu Frankovka. Ta pravděpodobně byla dovezena už Karlem IV. z Francie, protože Karel IV. se tam jako mladík učil poznávat víno."
Ale třicetiletá válka nebyla jediná pohroma. Roku 1875 začal ve Francii řádit révokaz, který se do Evropy dostal se sazenicemi z Ameriky. Tahle mšice žije v kořenech a rostlinu zcela zničí. Bohužel na podzim má ještě létající formu, mšice vylezou a přesunou se na další vinici. A tak v roce 1909 už byla i v Bořeticích. Další pohroma pro vinaře přišla v době vzniku JZD. Víno se přestalo pěstovat a dělalo se krmivo pro prasata a krávy." Slávu naše vinařství jsme udržovali jen my malí vinaři. JZD zůstalo 15 hektarů vinohradů po roce 1990. A dnes tu máme v prvním součtu před vstupem do Evropské unie 172 hektarů vinic. Rychlá výsadba měla negativní vliv na to, že se vysazovaly vinice tam, kam je naši předkové nikdy nedávali, kde to mrzne. A jak přešel v květnu ten velký mráz, tak nám ukázal, kde se vinice sázet nemají. Naši předkové do těch míst skutečně vinici nikdy nevysadili."
V 90. letech se začalo do Česka masivně dovážet víno z vinařských států jako je Španělsko, Itálie či Francie. Malí vinaři se cítili ohroženi a přišli na nápad, jak víno nabízet. Nebudou ho vozit za zákazníkem, ale zákazník přijde sám. Republikou Kraví Hora dnes chodí množství turistů, vyrostl tu dokonce hotel v podobě vinných sklípků."Když jsme začínali v roce 2000 s Kravihorskou republikou, tak jsme tu neměli jediné lůžko pro turistu. Dneska jich tu máme 460. Máme tu tři hotely, penzióny, ubytování v soukromí. Vinaři si přebudovávají prostory nad sklepem na ubytování takového rodinného typu třeba pro 5 - 6 lidí."
Záměr 'co se tu vypěstuje, to se tu musí vypít', se tak podařilo naplnit. Do vinoték či hotelů dodávají jen ti největší vinaři. Ale i ti menší, kdo má jeden či dva hektary, víno lahvují. O to, aby republika dobře prospívala, se stará i zdejší ministr financí. Podobnost se jménem exministra Miroslava Kalouska je čistě náhodná.
"Když se nám asi před 6 lety při volbě vlády objevilo v ministrech jméno Leopold Kalousek, co jsme mu mohli dát za resort? Dostal ministerstvo financí. Zjistili jsme, že hladová a žíznivá vláda špatně pracuje a proto na každou vládu jeden z ministrů si připraví občerstvení a přinese nějakou bedničku z produkce, kterou náležitě vyhodnotíme."
Kraví Hora se snaží udržovat se svými sousedy čilý cizinecký ruch. Kravihorský pas mají bývalý i současný prezident Václav Klaus i Miloš Zeman. Zajímavé jsou i zdejší plesy. Místo předtančení zde ke svému půlhodinovému veřejnému jednání zasedá vláda. Při řešení důchodových pilířů rozhodla, že vinař půjde do důchodu až po smrti, aby se ušetřilo. A co se týče spoření ve druhém pilíři, bude odkládat do archivu z každého aru vinice 10 lahví vína, aby měl na stará kolena co pít.