Kroměřížská knihovna: od sakramentáře z 9. století po zakázané knihy
Stará knihovna na arcibiskupském zámku v Kroměříži patří k nejvzácnějším a nejrozsáhlejším historickým knihovním fondům v České republice. Založená na konci 17. století jako centrum vzdělanosti olomoucké diecéze, uchovává tisíce svazků od teologických spisů přes přírodopis až po kuchařky. Její barokní podoba vznikla po ničivém požáru roku 1752 a dodnes ohromuje freskami, skrytými komorami i unikátními rukopisy včetně slavného Kroměřížského sakramentáře z 9. století.
Kroměříž je známá svou krásou, ale také jedním z nejvýznamnějších kulturních pokladů Moravy – arcibiskupským zámkem a jeho Starou knihovnou. Společně s Podzámeckou zahradou byla tato památka v roce 1998 zapsána na seznam UNESCO, a to zcela po právu. Knihovna zde totiž představuje nejen architektonický skvost, ale i jeden z největších a nejstarších knižních fondů v zemi.
Založil ji roku 1694 olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který chtěl vytvořit centrum vzdělanosti pro celou diecézi. Knihovna byla od počátku veřejná a každý další biskup měl povinnost ji rozšiřovat. Poslední velký nákup proběhl v roce 1950, díky čemuž dnes fond čítá kolem 90 tisíc svazků, z toho 25 tisíc přímo ve Staré knihovně.
Sbírka je mimořádně pestrá. Největší zastoupení má teologie, ale nechybí právo, historie, přírodopis, zeměpis, pedagogika ani beletrie – třeba i Babička Boženy Němcové. Mezi nejcennější rukopisy patří Kroměřížský sakramentář z 9. století, iluminovaná bible ze 13. století nebo vzácný Korán. V utajené komoře jsou navíc uloženy takzvané Libri prohibiti, zakázané knihy, převážně evangelického původu.
Současná podoba knihovny vznikla po velkém požáru roku 1752, který zničil celé horní patro zámku. Knihy se však podařilo zachránit – studenti piaristického gymnázia a zámečtí gardisté je tehdy vyhazovali z oken, aby nelehly popelem. Rekonstrukci vedl Leopold z Eghku a jeho podobiznu najdeme i na fresce od Josefa Sterna, která zdobí hlavní sál. Sternovy fresky zobrazují nejen rekonstrukci knihovny, ale i alegorie věd a umění.
Kromě Staré knihovny se v zámku nachází také Nová knihovna z roku 1869, Lesní knihovna nepřístupná veřejnosti a Trezorová knihovna z roku 1948. Zajímavostí jsou i čtyři historické glóby – dva benátské a dva holandské, vždy v páru jako hvězdářský a zeměpisný.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je místem, kde se historie prolíná s uměním i vědou. Není divu, že jeho sály přilákaly filmaře z celého světa – od Formanova Amadea až po velkolepé historické seriály. A návštěvníci tu dodnes mohou obdivovat i dary, které sem přivezli významní hosté, například ruský car Alexandr III. či císař František Josef I.
Související
-
Knihovny jako katedrály: 5 pokladů české literární architektury
Zavedeme vás do nejkrásnějších knihoven České republiky. Pětidílná série propojuje vizuální krásu s příběhy knih, lidí i měst, v nichž knihovny žijí.
-
České knihy, které musíte znát
Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí?
