Klenot ukrytý v kupoli. Chotkovská knihovna na Kačině uchovává 40 000 svazků i genius loci šlechtického rodu
V levém křídle klasicistního zámku Kačina se skrývá prostor, který bere dech svou monumentalitou i atmosférou. Chotkovská knihovna, prohlášená národní kulturní památkou, patří k nejkrásnějším historickým knihovnám světa. Její kupole, sloupy a tisíce svazků vytvářejí místo, kde se zastavil čas — a kde se dodnes dochoval odkaz jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů.
Zámek Kačina, vybudovaný na počátku 19. století hrabětem Janem Rudolfem Chotkem, je unikátní i tím, že jeho knihovna nebyla dodatečným přístavkem, ale od počátku samostatně plánovanou stavbou. V tehdejších Čechách šlo o zcela výjimečný koncept. Knihovna získala čestné místo v jižním křídle budovy a její architektura byla navržena tak, aby sloužila nejen jako depozitář, ale i jako prostor pro studium, bádání a reprezentaci.
Celý komplex je rozdělen do tří částí. Vstupní obdélníkový sál lemují dvě řady sloupů a stylové regály. Následuje kruhová rotunda, jejíž stěny rovněž vyplňují knihovní skříně. A nakonec galerie nesená věncem sloupů, nad níž se klene mohutná kupole, do níž proudí přirozené světlo skrze okna v lucerně. Právě tento prostor se stal oblíbeným filmovým prostředím — není divu, patří k nejpůsobivějším knihovním sálům Evropy.
Za rotundou se kdysi nacházela studovna se sbírkami nerostů, astronomickými přístroji a empírovou kartotékou. V levém rohu místnosti dodnes vede nenápadné tapetové dvířko na točité schodiště, které ústí přímo na galerii.
Rodová knihovna, která putovala s Chotky
Základ knihovny položil už Jan Karel Chotek v 18. století na zámku v Nových Dvorech. Když se rodina roku 1823 přestěhovala na Kačinu, přestěhovala s sebou i knihy. Jan Rudolf Chotek, stavebník zámku, pak fond výrazně rozšířil. Jako politik, mecenáš a vzdělanec s encyklopedickým rozhledem shromažďoval díla z nejrůznějších oborů — od práva a architektury přes přírodní vědy až po hudbu a divadlo.
Knihy opatřoval bohatě zdobenými koženými vazbami, supralibros a exlibris, z nichž mnohé vytvořil drážďanský rytec J. J. Boehm. Tyto znaky dodnes pomáhají identifikovat původ jednotlivých svazků.
Po smrti Jana Rudolfa knihovnu doplňovali i další členové rodu. Na Kačinu se postupně dostaly knihy z Veltrus i Velkého Března. V roce 1933 čítal fond přes 36 000 svazků, včetně stovek rukopisů, hudebnin a téměř tisícovky map. Při revizi v roce 1941 byl počet knih navýšen na více než 40 000.
Klenoty mezi regály
Chotkovská knihovna je fascinující nejen architekturou, ale i šíří svého obsahu. Najdeme zde encyklopedie, klasickou literaturu, díla o lékařství, přírodních vědách, matematice či geodezii i sinologické spisy a první evropská díla o Číně. Nejstarší knihou je ruský Psaltyr z roku 1480. K nejcennějším dílům patří monumentální Description de l’Égypte — osmnáctisvazkové kolorované dílo vzniklé díky Napoleonově egyptské expedici. Kačinský exemplář je jedním ze tří dochovaných panovnických vydání, která Napoleon daroval evropským vládcům. Další dvě se nacházejí v Paříži a Londýně.
V knihovně jsou také sádrové sochy českých panovníků z poloviny 19. století či klasicistní váza s antickými motivy, které doplňují atmosféru šlechtického kabinetu vědění.
Chotek nechal knihovnu navrhnout tak, aby knihy chránila i bez moderní techniky. Prostory fungují jako přirozené „vzduchové kapsle“ — teplota i vlhkost se zde mění jen velmi pomalu. Díky tomu se knihy nacházejí na stejném místě už více než 200 let a nikdy nemusely být kvůli klimatu přemístěny.
Z rodinného dědictví státní poklad
Ve 30. letech 20. století chtěl Quido Thun-Hohenstein knihovnu prodat, ale nakonec k tomu nedošlo. Do majetku státu přešla až po roce 1945 a dodnes je spravována jako součást Národního zemědělského muzea.
Související
-
Knihovny jako katedrály: 5 pokladů české literární architektury
Zavedeme vás do nejkrásnějších knihoven České republiky. Pětidílná série propojuje vizuální krásu s příběhy knih, lidí i měst, v nichž knihovny žijí.
