Zámek Kačina
Víte, na kterém zámku můžete vidět vycpaného koně, nebo úly znázorňující postavy? Je jím empírový zámek Kačina, kam vás zavede Zdeňka Kuchyňová.
Zámek Kačina, který najdete mezi Kolínem a Kutnou Horou, patří mezi nejvýznamnější empírové stavby v Čechách. Je poměrně mladý. Začátkem 19. století ho dal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek, který byl nejvyšším purkrabím. Chotkové vůbec byli velmi zajímavá šlechta. Po bitvě na Bílé hoře o všechno přišli, ale během jedné generace se opět dokázali vyšvihnout mezi přední české rody. Původně to byli válečníci a všichni zastávali významná místa ve vojsku. To se však změnilo na přelomu 18. a 19. století, kdy se dali na úřednickou dráhu a zastávali místa srovnatelná dnes s ministry či premiérem, což je případ zakladatele zámku Jana Rudolfa Chotka. O Kačině se tvrdí, že je to vůbec nejkrásnější empírová stavba v Čechách. Jak vznikl její zvláštní název, to je otázka pro ředitele zámku Pavla Nováka.
Zámek, který má 125 místností, je obklopen přírodním parkem, který teď prochází důkladnou rekonstrukcí. Samotný park má 19 hektarů a volně přechází do obory, která se rozkládá na ploše dvou set hektarů. Zajímavostí je, že Jan Rudolf Chotek byl velmi prozíravý a park založil už dávno před stavbou zámku.
"Park vznikl již dvacet let před tím, než se poprvé koplo do země. To znamená roku 1789. Takhle brzy proto, aby se Jan Rudolf Chotek stěhoval zhruba za těch 40 let už do vzrostlého parku. Čili do zámku obklopeného stromy a upravenými parkovými plochami."
Jan Rudolf Chotek si však zámku příliš neužil a zemřel rok po jeho dostavění. Poté se Chotkové postupně stáhli z vysoké politiky a začali se věnovat správě panství a kultuře. A s tou je spojen druhý vrchol v dějinách Kačiny, která žila hlavně divadelním životem. Ostatně divadlo je tu zachováno dodnes a také unikátní chotkovská knihovna, která patří k nejcennějším zámeckým knihovnám v Čechách.
Začátkem 20. století vymřeli Chotkové po meči a poslední majitel odkázal panství svému synovci Quido Thun Hohensteinovi, který byl vášnivý lovec a jezdil i na africká safari. Zřejmě to byl koníček nákladný, protože majetek předlužil, byl na něj uvalen konkurs a za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán Hitlerjugend. O Quido Thun Hohensteinovi kolují zajímavé fámy.
"Jsou spjaty s dobou druhé světové války, kdy tady byla Hitlerjugend a její důstojník bydlel v jednom zámeckém pokoji. Tvrdí se mezi místními, že Quido Thun Hohenstein, či-li ten poslední majitel, přijel hrát s tím důstojníkem karty a Kačinu prohrál v kartách. Pravda to samozřejmě není."
Quido Thun Hohenstein se sem v roce 1945 pokoušel vrátit, ale zámek i panství už bylo zkonfiskováno. Zámek prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je tu Muzeum českého venkova. A jak už vyplývá z názvu, věnuje se především zemědělství a potravinářskému průmyslu. Hlavně děti zaujme vycpaný kůň. Mnozí ho tak vidí poprvé jinak, než na obrázku. Návštěvníci tu najdou například největší vystavenou sbírku modelů zemědělských staveb či figurální vyřezávané úly. Jsou tu i světově významné kolekce - například 400 kusů historických oradel, nebo 140 historických traktorů.
A když už jsme u pokrmů, mnohé napadne, na jakém porcelánu se asi servírovaly. Toho původního tu však zůstalo pramálo. Jak uvedl ředitel zámku Pavel Novák, porcelán měl totiž zajímavý osud, jako například talíře s rybím motivem.
Zámek je zajímavý i z architektonického hlediska. Jeho budovy jsou postaveny na nezvyklém půdorysu, který má podobu luku. Vstup zdobí sloupy nesoucí trojúhelníkový štít a na obě strany se rozbíhají boční křídla s kolonádami a pavilóny.
