Kupka a Gutfreund ze zákopů světové války

Pražské Muzeum Kampa Medy Mládkové uspořádalo výstavu představující přední české výtvarníky 20. století Františka Kupku a Otto Gutfreunda jako dobrovolníky ve Francii v době první světové války. Kresby a další drobné výtvarné práce z let 1914 až 1918 zapůjčil ze svých sbírek Vojenský historický ústav. Jak se oba výtvarníci dostali do francouzských legií a jak ovlivnila válečná zkušenost jejich tvorbu?

Oba umělce zastihla válka v Paříži. S dalšími Čechy a Slováky se přihlásili do francouzské Cizinecké legie, v níž vznikl 1. československý samostatný pluk - rota Nazdar.

"Legie vznikají už v roce 1915, ve Francii už se zapojují do prvních bojů. První je naše rota nazdar, která se zapojuje do bojů u Arasu ve Francii, a postupně dál pokračují a vznikají v Itálii a v Rusku. Těmi legiemi vlastně prošla pousta známých lidí z období První republiky, konec konců otec dnešního ministra kultury herec Zdeněk Štěpánek byl taky vlastně legionář, ale to byl ruský legionář,"

připomíná ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Kupka i Gutfreund se jako řadoví vojáci zúčastnili těžkých bojů. Kupka však utrpěl zranění, a když se uzdravil, věnoval se už jen propagační práci pro Českou kolonii v Paříži. Gutfreund se naopak postavil do čela odporu proti zákonu, podle něhož měla být rota Nazdar rozpuštěna a její vojáci pocházející z Rakouska-Uherska, tedy nepřítele Francie, rozptýleni do cizích rot. Proto byl Gutfreund tři roky vězněn.

Vystavené práce Kupkovy vznikly po návratu z fronty, práce Gutfreunda pravděpodobně v době věznění: "My nemáme ty kresby přesně datované, domnívám se, že vznikly právě v těch internačních táborech, od toho dubna 1916, kdy byl uvězněn, do roku 1918,"říká kurátorka Vojenského historického ústavu Ilona Krbcová.

Muzeum Kampa vlastní také další díla obou výtvarníků. Kurátorka Kaliopi Chamonikola vysvětluje, jak válečná zkušenost ovlivnila následnou tvorbu Kupky a Gutfreunda:

"Ještě před vypuknutím světové války se u obou umělců objevily práce, v letech 1912, 1913, 1914, kde už naplno projevili to svoje modernistické cítění. A válka je samozřejmě orientovala nějak úplně jinak. Na vystavených pracích můžete vidět, že Gutfreund dělal své záznamy přímo z těch válečných událostí, ze zákopů, jsou tam každodenní situace od zásobování až po život v zákopech, nošení raněných a mrtvých. To jsou situace, které lze těžko převést do nějaké abstraktní polohy. To je v podstatě práce úplně jiného charakteru, u Františka Kupky v podstatě takové realističtější období. V roce 1915 už se do války nevrátil. Byl zraněn a začal působit v tom českém krajanském sdružení, takže přesunul ty své síly k tomu, že se zaměřil na práce propagační. Tvořil známky, návrhy na medaile, plakety, diplomy, vyznamenání... a vytvořil také v roce 1919 pro znakovou komisi návrhy známek, československé vlajky a dalších věcí." U Gutfreunda se podle Chamonikoly frontová zkušenost promítla zjednodušením tvarů a linií v poválečné tvorbě.