Ladislav Porjes

Na konkrétních příbězích dokumentuje novinář Ladislav Porjes válečné osudy Židů. Připravil Vilém Faltýnek.

Ladislav Porjes

Tentokrát se zastavíme u sbírky krátkých, pointovaných příběhů Ladislava Porjese s názvem Josele a tí ostatní aneb Vyvolení a zavržení. Má vročení 2001, ale uvedena na trh byla až teď. Líčí osudy Židů v táborech smrti i po skončení války, často s autobiografickými prvky.

Ladislav Porjes byl koncem roku 1941 odveden k nucené pracovní službě v tzv. 6. robotném praporu. Po roce odsud utekl a po dopadení byl odsouzen k dedmi měsícům těžkého žaláře. Později žil v ilegalitě na tzv. árijské doklady, než ho počátkem května 1944 udal židovský móser ve službách slovenských fašistů. Byl odvlečen do sběrného koncentračního tábora v Seredi a odtud transportován do Osvětimi. Zachránil se za dramatických okolností v prosinci roku 1944. Na jaře 1945 se vrátil do Československa jako poddůstojník Svobodovy armády.

Kniha vyšla ve slovenském nakladatelství Alberta Marenčina, redigoval ji Slovák žijící v Praze Fedor Gál a autor sám, protože v 60. letech působil v Českém rozhlase a dnes žije v Praze, knihu přeložil do češtiny. Kniha sice vychází poprvé, ale novinka to tak úplně není.

"Ta kniha je novinka v tom, že první vydání vyšlo v roce 1962 na Slovensku, sice pod stejným titulem, ale asi v polovičním rozsahu, a samozřejmě tam byly některé věci z důvodů snadno pochopitelných byly zamlčené, tady jsem je rozvedl a doplnil další příběhy. Ta kniha vychází proto, aby se nezapomnělo na věci, které se staly, a aby se už nikdy nemohly opakovat."

Věříte, že kniha má tuhle sílu?

"Tomu nevěřím. Ale já chodím často do základních škol vykládat dětem o tom, co byl holocaust. Kdybych mluvil o šesti miliónu mrtvých, tak jim to nic neřekne. Ale když jim to vykládám na vlastním osudu, nebo na osudech mých známých, tak to snad pomůže k tomu, že aspoň ty děti už se k ničemu podobnému nikdy nedají nachytat."

V jedné recenzi se píše: V těchto živých příbězích se mísí autorův cit pro situaci a zhuštění příběhu, zažitého či vyslechnutého, se smyslem pro humorné vyznění zpráv o osudech ze samotného předpeklí, kde přežití bylo často otázkou náhody. Jedna z autorových povídek dala v 60.letech námět Arnoštu Lustigovi ke slavné novele Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Na tomto příkladě Porjes charakterizuje svůj styl.

"Rozdíl mezi mnou a Lustigem je v tom, že já jsem beletrizující novinář, který dovede psát jen o tom, co zažil, viděl, nebo co se doslechl od očitých svědků, kteří měli podobný osud, jako já, zatímco Arnošt Lustig je spisovatel s velkou fantazií a invencí, spisovatel mezinárodního věhlasu. Pro lidi v dnešním shonu je myslím krátká forma intenzivních a do určité míry drásajících vzpomínek taky přijatelná."

Na prezentaci jsem zastihl také našeho krajana z Kanady Václava Nebeského. Jeho zájem byl dalším potvrzením, že kniha má svůj neoddiskutovatelný význam.

"Já jsem se doslechl, že tu bude křest téhle knížky, a protože nás čechoslováky, kteří jsme v Montrealu sdruženi v krajanském spolku Komenius Institut, velice zajímají věci týkající se minulosti, tak se s panem Gálem domluvím, jak bychom tuto knížku dostali taky do Kanady. Aby ji četli všichni ti, kteří byli spjati s minulostí, o které ty povídky vyprávějí."

Jsou tam takoví, kteří mají podobnou zkušenost jako pan Porjes?

"Tam je mnoho takových. Uchýlili se tam po světové válce, mezi nimi je jakýsi pan doktor Kirschbaum a další, a ti by měli vědět, že památka těch událostí stále žije. A je taky dobré, aby se knížka dostala i k mladším, kteří o tom už z osobní zkušenosti nic nevědí."

Tolik ke knize Ladislava Porjese. Z dalších informací vybírám:

V Olomouci právě proběhl knižní veletrh a literární festival. K němu se vrátíme v příští knihovničce. Mezi zajímavými novinkami je antologie české poezie minulého století. Do titulu Ryby katedrál shrnul Odilo Stradický ze Strdic sto autorů, kteří nejvíce tahali za oj vozíčku našeho básnictví 20. století. Ke každému uvádí životopis, kompletní bibliografii a tři básně. Některé texty jsou zde publikovány poprvé. Knihu vydává brněnský Petrov.