Legendární Čmelák. Nejznámější práškovací letoun oslavil šedesátiny
Před šedesáti lety se poprvé vznesl na oblohu jednomotorový žlutý dolnoplošník zvaný Zlín či Let Z-37 Čmelák. Unikátní zemědělský stroj, který společně vyvinuly Let Kunovice a Moravan Otrokovice, se stal legendou mezi práškovacími letadly. Zpíval o něm třeba Ivan Mládek v Jožinovi z bažin a snad každý zná Čmeláka z filmu Vesničko má středisková.
„Jednomotorový samonosný dolnoplošník s celokovovým křídlem a trupem svařeným z ocelových trubek potažených tesilovou tkaninou. Křídla jsou vybavena velmi účinnými dvojštěrbinovými vztlakovými klapkami a na vnější části náběžné hrany opatřena pevnými sloty. Pohyblivé části, jako jsou křidélka, výškovka či směrovka, jsou potaženy plátnem. Pevný podvozek je ostruhového typu s širokým rozchodem a velkou výškou hlavních noh a je přizpůsoben pro přistání na polních letištích,“ tak popisuje Čmeláka muzeum v Kunovicích.
První československý zemědělský letoun Čmelák poprvé vzlétl 29. června 1963. Zkušební let trval přibližně deset minut a provedl ho kunovický šéfpilot Vladimír Vlk. Pak následovaly náročné zkoušky.
Letoun musel například s plným nákladem startovat a přistávat na neupravených krátkých plochách, bezpečně létat v nízkých výškách - pět až dvacet metrů nad zemí - při nízké rychlosti a mít za téměř všech okolností dobrý výhled.
Sériová výroba se rozběhla v roce 1965 a trvala až do roku 1984. Vyrobilo se přes sedm stovek Čmeláků - ve své době patřil k nejvíce vyráběným letadlům v Československu. Polní letiště totiž měla většina tehdejších Jednotných zemědělských družstev (JZD). Když byla sezona, piloti denně absolvovali i stovku několikaminutových letů, během kterých aplikovali hnojivo či postřiky proti škůdcům.
Podle letové příručky existovala i možnost, že si pilot letdla ostříkne čelní sklo benzínem, ale v praxi se to nepoužívalo, letoun měl navíc často i demontované stěrače. Údajně proto, že po průletu hejnem hmyzu použití stěrače výhled pilotovi pouze zhoršilo.
Zájem v zahraničí
O letoun byl zájem i v zahraničí. Létalo se s nimi nejen v Evropě, ale i v Indii, Iráku nebo ve Spojených státech. Nejvíce Čmeláků zamířilo do tehdejší Německé demokratické republiky.
Existovala dokonce i jeho vojenská verze. Na požadavky Němců byl vyroben prototyp bojového letadla. Měl sloužit pro hlídkování na ostře sledovaných západních hranicích NDR. „Turbočmelák“ měl od klasického i jinou barvu - měl standardní kamuflážní nátěr té doby u Československé lidové armády. Horní plochy byly kombinace zelené a hnědé a spodní plochy byly modré.
Bojový letoun ale nakonec neopustil prototypovou fázi, letadlo se přestavělo na zemědělské a nakonec skončilo v Maďarsku. Odtud se před několika lety vrátilo zpět do místa vzniku a dnes je ve sbírkách Leteckého muzea v Kunovicích.
Když po roce 1989 začalo práce pro zemědělské letouny ubývat, čmeláky se dostaly třeba do služeb aeroklubů, kde se uplatnily pro vlekání větroňů. V českém leteckém rejstříku dnes zůstává zapsáno 110 čmeláků a další desítka s turbovrtulovým motorem, na Slovensku je pak 20 letadel. Další jsou v muzejních sbírkách.
Nelze opomenout, že Čmelák účinkoval i v několika filmech, minimálně ve třech. Asi nejznámější je z Menzelova filmu Vesničko má středisková, ale i přistání na vodu v seriálu pan Tau není neznámé. Zajímavé je, že tento Čmelák měl pro účely filmu dveře přesunuté na levou stranu a zvětšené. A letoun se objevil také v snímku Trhák.
Související
-
CZECH MADE – příběhy českých objevů a značek
Desítky průlomových objevů a patentů z minulosti i současnosti dokazují, že českým vynálezcům se podařilo několikrát změnit svět.
