Do Prahy přišel v roce 2005 na stipendium v rámci projektu Erasmus. Dokončil studia elektroniky na ČVUT a do rodného Španělska se už nevrátil. Dnes pracuje Carlos Arbona v pražské pobočce Deutsche Börse jako IT specialista
Carlos Arbona, foto: Klára Stejskalová
„ Na začátku to bylo úplně jiné, než na co jsem byl zvyklý ze Španělska. Líbí se mi zdejší kultura, máte krásná města, hezkou přírodu. Můj charakter je asi také bližší Čechům než Španělům“,říká usměvavý Španěl. „Jste klidní lidé, pragmatičtí, neřešíte malé věci a myslím, že jste také upřímní. To byl na začátku sice trochu šok, ale líbí se mi to. Když nechcete něco dělat, dáte to najevo. Teď už jsem si na to zvykl. Typické je to v restauracích. Lidé co tam pracují, nejsou často spokojení a mají takový seriózní výraz. Ale vždycky se směji a to pomůže.“
Praha je evropské kosmopolitní město
O víkendech Carlos Arbona rád vyráží na cesty. „ Záleží na počasí, ale mám motorku a líbí se mi cestovat po celém Česku. A taky tu mám spoustu kamarádů. Chodíme si sednout do hospody, nebo si vaříme. Nebo v zimě jezdíme lyžovat. Vždy je co co dělat.“
Španělská komunita se v Čechách a speciálně v Praze v posledních letech značně rozrostla. V objektu Deutsche Börse je slyšet nejrůznější jazyky. „Mám nějaké španělské kamarády, ale jinak se pohybuji ve velké skupině, kde jsou všechny možné národy. Nikdy jsem nežil v místě, kde by bylo tolik národností pohromadě, jako je tomu v Praze. S nějakým negativním vztahem k cizincům jsem se nikdy nesetkal.“
Čeština je exotická
Carlos Arbona, foto: Klára Stejskalová
Carlos Arbona pracuje pro německou společnost, jako IT specialista komunikuje převážně anglicky. Přesto je jeho čeština velmi dobrá. „Rád se učím jazyky a čeština pro mne byla vždy taková exotická. Ze začátku to bylo komplikované. Měl jsem hodiny češtiny na univerzitě, a pak když jsem začínal pracovat, tak jsem měl také ještě nějaké hodiny, ale většinou jsem se učil od kamarádů, v hospodě. A z filmů, což také pomáhá. Ještě dělám hodně chyb, ale zkouším to. Je to těžký jazyk, ale líbí se mi. Už jsem přečetl i nějaké české knihy. Například Čapkovu knihu Výlet do Španěl. Psal o Španělsku ve třicátých letech a ono je to dnes stejné, to se mi hrozně líbilo. Nebo jsem přečetl Máj, což bylo také zajímavé.“
