Lidské příběhy mezi kameny. Stolpersteine připomínají památku obětí holocaustu
Za každým kamenem se skrývá lidský příběh. Kameny zmizelých, jinak také Stolpersteine, jsou kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku podle projektu německého umělce Guntera Demniga. Je to památka na oběti holocaustu a připomínají zejména osudy lidí, kteří byli nacisty deportováni a poté zavražděni v koncentračních táborech.
„Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je zapomenuto jeho jméno". Touto větou z Talmudu se řídil Gunter Demnig. Kameny umístěné před domovy obětí, tak připomínají památku lidí, kteří tu žili. První kostku se jménem zasadil v roce 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Dnes můžete Stolpersteine potkat v mnoha evropských zemí. Je jich kolem 80 tisíc.
Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit
Do českých chodníků byly první kameny umístěny v Praze v říjnu 2008. Na Josefově tehdy bylo usazeno prvních deset kamenů zmizelých. Dnes jsou těchto miniaturních pomníků stovky.
Za jedním z nich se skrývá například osud Emmy Ledererové, která byla deportována do koncentračního tábora Ujazdow. Václavské náměstí byla poslední adresa. Její příbuzná Veronika Žáková se o jejím osudu dozvěděla náhodou, když se dostala k dopisu ze židovské obce, kam po válce přišlo vyrozumění, co se s příbuznými stalo.
Další z kamenů připomíná například osud zaměstnance slovenského konzulátu Marka Frauwirtha. Mluvil pěti jazyky a podílel na falšování pasů, s nimiž odešly do zahraničí stovky lidí, kterým šlo o život. Pomohl například Pavlu Tigridovi či překladateli Eduardu Goldstückerovi. Šířil protinacistické letáky a právě aktovku s nimi a osobními doklady ztratil 15. listopadu 1939. Dva dny poté ho zatklo gestapo a ještě téhož dne zemřel v ruzyňských kasárnách.
Kameny si můžete i adoptovat
A protože každá destička začíná větou ZDE ŽIL, je pátrání náročné. Stává se, že adresa už neexistuje, nebo původní dům už nestojí. Je proto třeba procházet archivy, matriky, adresáře měst a obcí a podobně.
Kameny si můžete i adoptovat. Dobrovolníci se zavazují, že budou během jednoho roku kameny navštěvovat a čistit, aby byly čitelné.
S myšlenkou detailně mapovat a čistit kameny přišel Trevor Sage, britský dobrovolník žijící v Praze. Vydal i knihu, která spojuje fotografie prvních téměř pěti set pražských kamenů zmizelých s portrétními fotografiemi obětí, informacemi o jejich transportech a také životní příběhy několika obětí, často sepsané přímo jejich příbuznými.
Související
-
Osudy skryté pod kameny. Oběti holocaustu připomínají další Stolpersteiny
Kámen zmizelých nebo Stolpersteine. Tak se říká dlažebním kostkám, které připomínají oběti holocaustu. V Česku se první objevil v roce 2008, od té doby jich rychle přibývá.
