Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu

Foto: ČTK

Stolpersteine jsou pamětní kameny s mosaznými tabulkami připomínající oběti holokaustu. Pokládají se před dům, z něhož byl dotyčný člověk nacisty deportován do koncentračního tábora a tam zavražděn. V Praze jich v těchto dnech přibude dalších 81.

Gunter Demnig,  foto: ČTK
První ze série instaloval v pondělí do chodníku ve Zborovské ulici autor kamenů, německý umělec Gunter Demnig:

"Ten projekt je plánovaný jako celoevropský. Momentálně se zapojilo deset zemí Evropy a umístili jsme skoro 30 tisíc kamenů," řekl autor Radiu Praha. "Myšlenka byla ta, vrátit zpátky jména těch, kteří se změnili v čísla. A vrátit ta jména do míst, kde tito lidé žili."

První tabulky se jmény umístil Demnig v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem, následoval Berlín a další německá města. Projekt postupně expandoval za německé hranice do Rakouska, Itálie, Nizozemska, Belgie, Francie, Polska, Maďarska, na Ukrajinu, do Norska a Dánska.

Foto: ČTK
Myšlenka zrealizovat projekt Stolpersteine v ČR na dvou místech současně: v Kolíně položili první kameny studenti místních stavebních škol. Zároveň české židovská mládež inspirována dojmem z kamenů položených v Německu založila sdružení Stolpersteine, které je v současnosti realizátorem projektu u nás.

V pondělí byl kámen položen i před dům, kde žil Karel Jelínek. Jeho syn Otto Musil o otci říká:

"Byl prostě odvlečen do koncentráku v roce 1942 po heydrichiádě a od té doby jsme o něm neslyšeli. Až teprve někdy vloni jsme se dozvěděli z databáze v Židovské obci, že zahynul v koncentráku někde v Bělorusku."

Foto: Stolpersteine CZ o.s.
V Německu se projekt ne vždy setkával s pochopením. Zdeněk Kalvach ze sdružení Stoplersteine ale říká, že v Česku jsou reakce pozitivní:

"Reakce jsou obecně velmi dobré, nejsilnější jsou vždycky reakce těch lidí, kterých se to týká. Ani jsme si původně nemysleli, jak moc silný zážitek to pro ty lidi je, takže se to z původně technického umístění kamene změnilo v trakový rituál, který připomíná pohřeb."

Také Otto Musil vnímá připomínku otcova jména s potěšením:

"Je to zvláštní, můj otec nijak slavný člověk nebyl, aby měl někde pamětní desku. On byl krejčí, pracoval v malém a tady po něm zbude památka."

Nacisté kromě židů zavraždili i tisíce protektorátních Romů a politicky nepohodlných osob, sdružení Stolpersteine proto bude pokládat kameny i těmto obětem.