Lužičtí Srbové čekají na pomoc
V Praze se v pátek demonstrovalo proti zrušení lužickosrbské školy v Chrósčicích v Sasku. Podle demonstrujících by si Německo mělo uvědomit odpovědnost, kterou má vůči Lužickým Srbům a také Češi by neměli zapomínat, že příslušníci nejmenšího slovanského národa od nich očekávají podporu. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
"To je začátek likvidace našeho školního systému na venkově. Máme jenom šest takových škol. Je to pro nás existenciální otázka. A budeme za tu školu bojovat."
"Tady je nutné si uvědomit, že mechanické aplikování celoněmeckých předpisů na lužickosrbské školy je velice nevhodné. V německých oblastech není zrušením jedné školy ohrožena národní existence. V Lužici tomu tak je. My musíme stále opakovat, aby si německé orgány uvědomily, že tzv. pozitivní diskriminace v tomto případě je důležitá. Dnešní Evropa se čím dál tím více obrací k fenoménům jedinečného, k fenoménu zvláštního. Nutnost zachování jednotlivých jazyků a kultur našeho kontinentu je chápána jako jistá cennost."
"Máme podporu demokratické veřejnosti v Německu. Máme například podporu německých advokátů, máme podporu německých spisovatelů. Bez té podpory by ten náš protest tak nefungoval. A máme samozřejmě také sympatie a podporu německých novinářů."
Lužičtí Srbové přirozeně hledají podporu také v sousedních zemích, v Česku a Polsku. K Čechům, jak říká docent Šatava mají zvláště vřelý vztah, a nejen proto, že Lužice až do poloviny 17. století patřila k Českému království.
Sociálnědemokratický poslanec Robert Kopecký zase připomíná vlnu solidarity, kterou loni při povodních v Česku projevili Lužičtí Srbové.
"Jsme Lužickým Srbům za mnoho dlužni, protože pomoc, kterou nám poskytli při povodních, je neuvěřitelná. Patnáct transportů s humanitární pomocí, ve které bylo tisíce spacích pytlů a prošívaných dek, oděvy, ale také elektrocentrály, vysoušeče, topná tělesa apod. Pekárny na Lužici napekly také čerstvý chléb. Přes 800 tisíc korun bylo u nich vybráno pro okres Litoměřice. Vrcholem této pomoci bylo, že naši zemi navštívily také babičky z obce Chrósčice a předaly svůj důchod lidem, kteří přišli o své bydlení v městě Štětí. Na druhé straně je také pravda, že se německá vláda někdy lépe stará o německé menšiny u nás, než my pomáháme Lužickým Srbům a oni v podstatě mají hlavně nás."
Podpořit lužickosrbskou školu přišli na pražskou demonstraci například také sestra Jana z Institutu blahoslavené Panny Marie nebo Andreán Felix původem z Madagaskaru.
"Německá vláda chce všude svou civilizaci, svůj jazyk, své školy a u sebe nedělá pořádek. Já vím, co je dvojjazyčnost, jaké je to bohatství."
