Magion 4: První krok samostatné České republiky do kosmu
Přesně před 30 lety vyslala samostatná Česká republika do vesmíru svoji první družici – Magion 4. Odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck a připojila se tak k historické řadě československých satelitů.
Název Magion vznikl spojením „magnetosféra“ a „ionosféra“ – sonda tak doslova nesla jméno svého výzkumného cíle.
Družice Magion 4 byla vypuštěna 3. srpna 1995 jako součást vědecké mise INTERBALL. Měřila magnetické a elektrické pole Země, optické jevy jako polární záři, a zkoumala vzájemné působení magnetosféry a ionosféry pod vlivem slunečního větru.
Družice ukončila aktivní činnost v září 1997, ale dodnes obíhá Zemi jako němý svědek české vesmírné historie.
Série Magion: československý unikát
Od prvního Magionu v roce 1978 do posledního v roce 1996 bylo vypuštěno celkem pět družic této řady. Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře šlo o světový unikát: malý rozměr, vysoká vědecká hodnota, a mezinárodní uznání. Československo se tak stalo předchůdcem dnešního boomu malých satelitů.
Po skončení této éry následovala v roce 2001 družice Mimosa – první s čistě českou účastí. Pak ale přišla delší pauza.
SATurnin-1: Návrat do hry
Výrazněji se Česko připomnělo až v roce 2025. Družice SATurnin-1 byla vypuštěna 14. ledna raketou Falcon-9 a stala se zatím největší a nejmodernější českou družicí. Byla vyvinutá ve VZLU AEROSPACE v pražských Letňanech. Zemi snímá ve vysokém rozlišení, zpracovává data pomocí umělé inteligence a slouží bezpečnostním i civilním účelům.
Na její konstrukci se podílelo mnoho expertů, jejichž jména jsou vygravírována přímo na jejím povrchu.
V současnosti se chystají další mise:
- AMBIC – civilní pozorování Země
- QUVIK – výzkum vesmírného záření a vzniku těžkých prvků
- VZLUGEM – monitorování ohrožení kritické infrastruktury
