Maloskalsko
Na severním okraji Českého ráje leží Malá Skála. Ke zdejším turistickým zajímavostem patří skalní bludiště Drábovna, Kalich či Chléviště. Maloskalsko však není jen rájem pro příznivce turistiky, na své si přijdou i milovníci koupání, horolezectví a kanoistiky.
I když se zde mohutný hrad Vranov hrdě vypínal už ve 14. století, vesnice Malá Skála je poměrně mladá. Ve své dnešní podobě existuje teprve od roku 1953, kdy došlo ke sloučení deseti původních obcí v jedinou.
První zmínky o Malé Skále však pocházejí už z roku 1422. Její částí byla i obec Vranové a odsud pochází i název hradu Vranov, který vyrostl na pískovcovém útesu."První zmínky o hradu jsou z roku 1425, kdy ho údajně vybudoval Heník z Valdštejna, který panství získal po řádu dominikánů. Řád poměrně neslavně skončil v roce 1423 v Turnově, kde ho v podstatě vypálila Žižkova vojska. Heník z Valdštejna pak využil těch strmých útesů nad Jizerou k tomu, aby zde vybudoval hrad. Propojil jednotlivé bloky ať už zdivem nebo dřevem a vybudoval tak jeden z největších a dovolím si říct, že nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách,"
řekl Českému rozhlasu průvodce Jan Rytíř. Dnes jsou tu krásné vyhlídky na okolní skály, které patří k ráji horolezců. Mimochodem hrad Vranov byl jedním z největších u nás."Táhnul se od prostoru letohrádku až k vyhlídce U kříže, kam dojdeme. To znamená, že to bylo nějakých 400 metrů, ovšem ten vlastní hrad měl na šířku pouze okolo 25 metrů."
Hrad brzy přestal vyhovat tehdejším nárokům na bydlení a už na počátku 16. století byl označován za zpustlý. Novou podobu vtiskl tomuto místu na počátku 19. století textilní průmyslník Jan Zachariáš Römisch, který zbohatl na dodávkách punčoch pro rakouskou armádu. Když zakoupil maloskalské panství, začal na Vranově budovat romantický Pantheon.
"Rozhodl se tady budovat na svou dobu unikátní romantický park, do krajiny Maloskalska a do zbytku hradu Vranova zasadil pomníky významným osobnostem své doby. I významným historickým osobnostem a někdy až člověk kroutí hlavou, když zjišťuje, že tu zmiňuje významného irského básníka ze středověku a tak dále."Uvidíte tu ale i pomníky českých králů Karla IV. a Jiřího z Poděbrad. Pantheonu pak vévodí novogotický letohrádek.
"Spousta lidí si myslí, že to je kaple a pak se diví, když tady najdou dole občerstvení. Tento prostor nikdy nesloužil k sakrálním účelům."
František Zachariáš Römisch se nezapsal do historie Malé Skály pouze jako romantický stavitel Pantheonu, ale i jako osvícený zakladatel škol a nadací. Už v roce 1812 bylo rozhodnuto o zřízení obecné školy, která byla o pět let později skutečně otevřena. Zasloužil se o zvelebení ovocnářství, přestavěl sídlo v empírovém stylu a v zámeckém parku vysázel vzácné dřeviny. Roku 1813 založil ve Vranském lese panský hřbitov, kde sám odpočívá.
Obec má i další známé osobnosti. Na lesním hřbitově na Malé Skále je pochována spisovatelka Jarmila Glazarová, dcera zámeckého správce. Stačí připomenout její romány Vlčí jáma či Advent. Glazarová se provdala do Slezska a k rodnému kraji se vrátila až ve svém posledním díle, které už nestihla dokončit. Další slavný rodák malíř Josef Jíra, který zemřel v roce 2005, vytvořil na malostranské elektrárně panoramatické sgrafito s motivy zdejšího kraje. Již počátkem sedmdesátých let položil základy tradice Maloskalského výtvarného léta. Podílel se i na rekonstrukci zámecké kaple sv. Vavřince a záchraně Boučkova statku a jeho přeměny na muzeum a galerii moderního umění. Dnes tu můžete obdivovat kromě jeho děl například obrazy Vladimíra Komárka. Boučkův statek je vzácná památka lidového stavitelství, řekla průvodkyně Zdeňka Plátková."Chalupa je přes 200 let stará. Boučkův statek patří k významným dokladům lidové architektury zdejšího kraje, k nejlépe zachovaným dokladům roubeného pojizerského statku. Jeho architektura se v ničem nezměnila od rozsáhlé adaptace v roce 1813."
Obec Malá Skála obsadila první místo v soutěži Vesnice roku 2005 za Liberecký kraj a postoupila do celostátního kola. Současně získala odměnu ve výši půl milionu korun. Místní památky, řeka Jizera a především zdejší skály sem lákají stále více návštěvníků. Maloskalské pískovce jsou totiž zajímavé především svojí světle žlutou barvou. Před dávnými lety, na dně mělkého křídového moře, které zaplavilo českou pánev, se usazovaly naplavené horniny a z usazených částic se vytvořily vrstvy pískovců, jílů, opuky. Tady byl geologický počátek skalních měst Českého ráje, ve kterých je možné najít i polodrahokamy, acháty, jaspisy, ametysty a olivíny.