Masopustní mečové tance. Unikátní tradice rozšíří seznam statků lidové kultury Česka

Kulturní statky zapsané na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky nově doplní masopustní mečové tance z Uherskobrodska. O zápisu rozhodlo ministerstvo kultury. Zvyk mečových tanců, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravskoslovenském pomezí, je na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje.

Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

Tradice masopustních mečových tanců se v Česku dodnes udržela už jen v obcích Bystřice pod Lopeníkem, Strání a Komňa. Předkladatelem návrhu na její zápis do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury bylo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Podle jeho ředitele Ivo Frolce patří masopustní mečové tance na Uherskobrodsku k nejstarší vrstvě taneční kultury.

„Vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ uvedl Frolec.

Skakúni 2020

Společným prvkem mečových tanců je ve všech lokalitách kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podoba tanečních figur. Svůj typický vzhled mají kroje, šavle i další artefakty.

Tanec Pod šable ve Strání | Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu.

Tanec Pod šable ve Strání | Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

V Bystřici pod Lopeníkem je zase fašankový průvod záležitostí Bobkovníků. Jak přibližuje na webu obce spolek Bobkovníci, jde o družinu dvanácti chlapců, která o masopustu obchází vesnici dům od domu, tančí a zpívá fašankové písničky za doprovodu harmoniky. Deset chlapců tančí tanec nazvaný „pod šable", jeden je harmonikář a jeden košař – ten vybírá od obyvatel peníze nebo potraviny - vejce, slaninu, koblihy - podle toho čím je obyvatelé obdarují. Tanečníci-bobkovníci mají vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena.

„Počátek této tradice je datován do období 17. století, kdy byly na okolních kopcích rozestavěny hlídky domobrany, protože vesnicí vedla starodávná obchodní cesta do Uher a byla příčinou častých nájezdů vojsk - Turků, Tatarů, Kumánů a Uhrů. Jejich velitelem byl nějaký Bobek a družina byla podle něho pojmenována. Ve svých akcích byli velmi úspěšní, jejich zbraní byla šavle,“ uvádí se na webu spolku.

Bobkovníci

Pátá položka na seznamu

Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

Mečové tance jsou na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje, připojí se ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů na Slovácku, Valašskému odzemku a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku, které už na seznamu figurují.

„Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ uvedla k úspěchu krajská radní Zuzana Fišerová.

Foto: Roman Verner,  Český rozhlas

Analogii mečových tanců z Uherskobrodska lze podle informací na webu Zlínského kraje nalézt například v jižních Čechách na Krumlovsku, Rožmbersku, Kaplicku, Doudlebsku a v okolí Trhových Svin. Zde je to známá růžičková koleda. Přesahují také do oblasti Západního Slovenska, známé a stále živé jsou na chorvatských ostrovech Korčula a Lastovo, v Itálii v městě Bagnasco a doloženy jsou také v Belgii, Francii či Anglii.

Mečový tanec Pod šable, Strání 2011