V průvodu masek chodím 33 let, říká laufr. Obchůzka v Hlinsku ukončila letošní masopust
Lidé se rozloučili s masopustem. Prastarou tradici si poslední masopustní den připomněli na Hlinecku. Zdejší maškary jsou zapsané na seznamu dědictví UNESCO. Masky tady své reje zahájily už 28. ledna ve Vítanově. S masopustem se rozloučily na hlineckém Betlémě. Mezi typické masopustní pokrmy patří zabíjačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče. Víte jakou funkci má v průvodu laufr? A že na Hlinecku mají masky červené a černé?
Slovo masopust neznamená půst, ale spíše naopak. V období masopustu máme "maso popustit", to znamená pořádně si masa dopřát, protože teď už nastává postní období před Velikonocemi. Masopust se v Hlinsku koná na krásném místě, kterému se říká Betlém. Jsou tu historické roubenky.
Přijíždí autobus a masky už vystupují. "Na první pohled vidím určitě kobylku. To je důležitá role, protože na konci celého masopustu se pak poráží a porcuje. Jsou tam turci, támhle vidíme žida, kominíka, cikánky, protože na Blatně chodí i ženy. Většinou masopust chodí jenom muži, i převlečení za ženy. Vidíme medvěda a takový ten bílý se strakatými barevnými kolečky, to je strakatý. To je ten náš hlavní, na kterého čekáme, který to bude řídit dneska," představila masky Petra Plisková z hlineckého infocentra. A my míříme k masce strakatého.
"Je to maska laufra, který kráčí v čele průvodu a má celý průvod na starosti. Musí obejít celou ves, na nikoho nezapomenout. Když chodíme u nás, v místní části Blatno, tak je to dvanáctihodinová obchůzka, je to zhruba 300 domů."
Jaká je funkce strakatého v průvodu?
"Přicházím první k tomu obydlí. Za mnou kráčí pán s paní a ptám se místních obyvatel, co si chtějí dát zahrát?
Jak dlouho v masopustním průvodu chodíte?
"Já už chodím 33 let a všechny masky jsem si vyrobil sám."
Masky žádají starostu o povolení
Před radnicí se sešli obyvatelé a masky, které požádaly starostu o povolení k obchůzce.
"Velevážený pane starosto, staročeská maškara přišla, aby vás srdečně pozdravila, aby vaše milost mocí ouřední povolení uděliti ráčila k návštěvě místní části Betlém, což vaše království je. Za to vám mohu jako maškara slíbit, že se budeme slušně chovati, žen, panen a dívek nebudeme tuze škádliti a pánům sousedům na majetku újmu činiti. Budeme jenom tancovati, muzicírovati, možná i drobek píti. Všem přejeme pěkné pobavení, vždyť je to dobrého zdraví znamení."
"Velevážená blatenská maškaro, je mi ctí, že jsi vážila svoji cestu k nám na hlinecké Poděbradovo náměstí. Vaší žádosti rád vyhovím," schválil masopustní rej starosta.
Paní Ilona Vojancová se výrazně zasloužila o to, že zdejší masky byly v roce 2010 zaspány do seznamu UNESCO. Proč právě zdejší masky?
"Tradice zdejších masopustních obchůzek a masek je velmi stará. Máme písemné doklady z druhé poloviny 19. století, ale ta tradice má kořeny daleko hlubší. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku se předávají po generace v téměř nezměněné podobě. To je velmi vzácné a velmi ojedinělé v rámci nejen České republiky. Právě tato tradice se v podobě, kterou sledujeme dnes, udržela skutečně po několik staletí. A zdejší masky mají stále tu podobu, kterou máme popsanou z 19. století a jejich funkce je stále stejná. My už máme za sebou dopolední průvod složený ze žáků hlineckých škol a dneska tady v průvodu kráčelo 960 dětiček v krásných maskách, které jsou inspirovány těmi tradičními."
Masky mezi roubenkami
Rozverný průvod se teď vydal za veselého vyhrávání dechové kapely mezi roubenky památkové rezervace Betlém. A jsou to tradiční masky, jako je laufr, turek, slaměný.
Masky teď chodí od domu k domu a už vypukl ten pravý masopustní rej. Hospodyňky přinášejí na ochutnání něco ostrého. Masky zazpívají, zatancují, a aby obyvatele pozlobily, tak jim namažou obličej černým popelem. Masky se na Hlinecku dělí do dvou skupin, vysvětluje Ilona Vojancová.
"Na skupinu červených masek a na skupinu masek černých. Ta červená maškara, jak se říká tady na Hlinecku, má přesně daný počet. Těch je šest. Patří tam laufr, společně s maskou ženy a potom čtveřice tanečníků, kteří se nazývají turci. Tato červená maškara má být oblékána muži, kteří jsou svobodní. V minulosti to bylo tak, že museli mít před vojnou. Jakmile absolvovali povinnou vojenskou službu, tak již tyto kostýmy oblékat nemohli. Ta druhá skupina, která se nazývá maškara černá, tak tam jsou dané masky, ale jejich počet je různý. Minimální počet jedna, maximální počet není omezený. Černou maškaru tvoří maska slaměného. Dále potom maska kominíka, maska rasa s kobylou a také maska podomního obchodníka, která se nazývá v Hlinsku žid. A dnes, protože tady předvádí obchůzku obyvatelé z místní části Blatno, tak jsou to ještě cikánky, které se tu začaly objevovat v 70. letech minulého století."
Která maska průvod vede a která uzavírá?
"Průvod vede maska laufra. V některých vesnicích se tato postava nazývá strakatý, společně se ženou. V případě Blatna je to ještě maska pána. A právě laufr musí vést ten průvod dům od domu. Žádný se nesmí vynechat, vynechává se pouze ten, kde ten rok někdo zemřel. Tam pak masky nevstupují. U každého domu potom turci zatančí tzv. kolečko. Je důležité, aby ti mládenci vysoko vyskakovali, ukazovali podpatky. Věří se, že jak vysoko vyskočí, tak vysoké naroste obilí a len. V minulosti to pro naše předky mělo důležitý význam, protože věděli, že jsou na té úrodě závislí."
A co takový slaměný? Nechtějí si lidé utrhnout kousek slámy?
"Maska slaměného je symbolem plodnosti. Slaměný se jednak válí s přihlížejícími po zemi, aby se přenesla plodivá síla na zem, ale i na lidi, se kterými se ten slaměný válí. A právě z jeho sukně hospodyně utrhají stébla slámy a dávají je do posad husám nebo do kukaní kvočnám, aby se dobře vyvedla mláďata. Takže v sedm večer není už ta maska slaměného tak pohledná jako teď a je to také jediná maska, která se připravuje každým rokem znovu."
Porcováním kobyly skončil masopust
A na závěr se koná porážení kobyly.
"Její rychlé nohy doporučíme některým občanům, kteří každé ráno dobíhají pozdě do práce, její chytrou hlavu doporučíme některému z našich poslanců, až zase půjde do parlamentu. Její výborný jazyk předáme všem drbnám, a to hlavně těm blatenským. Kůži z naší kobyly darujeme našemu bubeníkovi, aby měl na nový buben. A na koho se z této hostiny nedostane, tak ať si počká. Rase, konej svoji povinnost," přikázal laufr.
Tak a masopust je za námi. Teď nás čeká 40 dní půstu až do Velikonoc.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
