Medě Mládkové se otevírá cesta do "Werichovy vily"
Takzvaná Werichova vila na pražské Kampě, pojmenovaná po svém posledním slavném obyvateli, se příští rok otevře veřejnosti. Situace byla dlouhodobě nejasná a nevyřešilo ji ani výběrové řízení. Radnice Prahy 1 totiž nebyla schopna odhlasovat pronájem vily vítězi - tedy Nadaci Jana a Medy Mládkových, která provozuje Muzeum Kampa, vzdálené několik stovek metrů od Werichovy vily. V úterý konečně zastupitelstvo záměr schválilo.
"Byl schálen záměr uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí nájemní. Bylo to v zastupitelstvu již potřetí, napotřetí to již prošlo, počtem hlasů, tuším, 24 pro a 5 bylo proti,"
vysvětluje zastupitel Martin Skála.
Co je příčinou odkladů? Skála mluví o liknavosti Nadace a průtazích, kvůli nimž platnost konkurzu tajkříkajíc propadla.
"Jednání ze strany nadace bylo kulantně řečeno liknavé a dlouhé. Takže to byl asi ten důvod, proč někteří zastupitelé v těch prvních projednáváních hlasovali proti."
Naproti tomu Meda Mládková má jiné vysvětlení:
"Nevím přesně, proč se to stalo, já myslím nějakými intrikami. Protože jsem tam získala nového osobního nepřítele, který je rozeštvával. Takže celá ódéeska odešla při tom projednávání... Totiž on není vůbec důvod, proč by ODS měly být proti mě, kromě pana Knížáka, ředitele Národní galerie, který mě prostě nenávidí."
Úterním rozhodnutím se ale věci daly do pohybu a platná nájemní smlouva by měla být podepsána podle předpokladu radnice do poloviny května.
Budovu starou nejméně 450 let poškodila velká voda při povodni v roce 2002. Od té doby probíhají opravy objektu a nyní po podpisu smlouvy je Praha 1 už ve spolupráci s Medou Mládkovou dokončí.
Podle projektu, s nímž nadace v konkurzu uspěla, by mělo přízemí domu sloužit jako veřejná kulturní instituce. Měly by se tu konat projekce, divadelní představení i různé diskuse. Ponese název Muzeum Jiřího Voskovce a Jana Wericha, ale s oběma umělci bude spojeno jen volně. Nepůjde o stálou expozici věnovanou jejich dílu, program bude inspirován jejich přemýšlením o společenských a politických souvislostech umění a kultury.
V patrech mají být dva byty, jak již dříve rozhodla radnice, a také archiv a badatelna. V jednom z bytů původně chtěla Mládková bydlet. Kvůli průtahům se ale nakonec této představy vzdala.
"Není to prostor na galerii, protože to má dole samá okna a samé dveře. Vejde se tam takových 80 lidí, můžou tam sledovat nějaký koncert a podobně. Já už tam ani bydlet nechci, já už jsem si koupila jiný byt. Já to zařídím, jako kdybych tam bydlela, ale budeme tam zvát cizí hosty. To já chci. Já chci mladé lidi naučit diskutovat, chci, aby se naučili, jaká je naše historie. Když pozvete mladým lidem nějakého pana Vopršálka, tak možná nepřijdou. Ale když jim pozvete veličinu, tak přijdou a budou diskutovat. Takhle nějak si to představuji."
